Navigační lišta



Menu vyžaduje povolené aktivní skriptování.


24/9 Argos, Tíryns


Dnes bylo divné počasí, kupily se od rána temné mraky, ale nezapršelo. Vzal jsem si pro jistotu dlouhé kalhoty, ale těžce jsem toho litoval, jaké bylo dusno. Nakonec jsem se vypravil až v 10.30 do Argu. Cesta trvá asi půlhodinu.
Argos je spjat s mnoha známými pověstmi. Pojmenován je podle jednoho podání po Argovi, vnuku pračlověka Forónea, prvního krále v této krajině. Od Arga pocházel Sthenelos a jeho syn Gelanór, jehož kralování ukončil Danaos. Danaos se přel s Gelanórem o vládu; ráno vpadl vlk do stáda býků, zápasil s vůdcem stáda a přemohl ho. Argejští to vykládali jako věštbu, vlka srovnali s Danaem a vládu přisoudili jemu. Král měl padesát dcer, které se měly oženit s padesáti syny jeho bratra a rivala AEgypta. Nařídil jim, aby své snoubence o svatební noci zavraždily. Jedině Hyperméstra nechala na živu svého Lynkea - z tohoto rodu pochází Perseus i Héraklés. Ostatní Danaovny, symbol nenaplněného lidského údělu, prý v podsvětí věčně nabírají vodu bezednými džbány.
Hyperméstřin potomek, král Akrisios, obdržel věštbu, podle které ho zahubí jeho vlastní vnuk. Ve svém paláci v Argu vystavěl podzemní kobku a dceru do ní uvrhl. Ale Zeus k ní pronikl v podobě zlatého deště - počala budoucího hrdinu Persea. Akrisios je oba nechal zavřít do truhly a uvrhnout do moře. Truhlu však nakonec vylovil rybář (původem z Nauplia) a zachránil jim tak život. Než se Perseus měl shledat s dědem, stačil zabít Gorgonu Medúzu (na agoře v Argu byla mohyla a věřilo se, že pod ní je pověstná hrůzná hlava pochována), získat okřídleného Pegasa a cestou se zastavit v Palestině u Jaffy, aby zachránil Andromedu před mořskou nestvůrou. Mezitím se Akrisos, neustále stíhaný obavami, odstěhoval z argejského hradu Lárísa do stejnojmenného sídla v Thessalii. Tam konečně děd s vnukem setkali a při závodech pořádaných na oslavu smíření krále nešťastnou náhodou usmrtil disk vržený Perseem. V historické době našel v Argu podobný nešťastný konec épeirský král Pyrrhos, který se dostal do přísloví díky svému draze zaplacenému vítězství nad Římany. Slavného vojevůdce usmrtila cihla vržená ženou. Argejští vyprávěli, že ve skutečnosti to byla bohyně Démétér. Památník uprostřed agory prý stál na místě jeho pohřební hranice.
Argos
Argos: divadlo
Moderní Argos je velmi ošklivé město, ulice rozkopané, nic zajímavého a navíc se těžko orientujete, ulice nejsou dobře značené. No ale nějak jsem se dostal k areálu s antickým divadlem, římskými lázněmi a ódeonem. Přes ulici je stará agora, ale sotva poznáte, ke kterému příběhu se který objekt váže, protože vůbec nic není označené.
Pak jsem hledal cestu na Lárísu. Hned nalevo od divadla byly nějaké obílené schody, tak jsem se po nich vydal. Přišel jsem k soukromému baráku, kde začínala prašná cesta. To už bylo podezřelé, nicméně jsem pokračoval dál až k betonové stavbě v polích, kde bylo jasné, že dál už to nepůjde. Nechtěl jsem se vracet, pevnost jsem viděl na svahu nade mnou, a tak jsem se rozhodl ho zlézt. Nebylo to ani tak obtížné, ačkoliv jsem se pořádně zpotil. Vyškrábal jsem se k zanedbané zahradě, kde byly zavlažovací hadice, stromky, cisterna a kůlna. Překvapil jsem dvě pářící se želvy. Prolezl jsem kolem plotu a za chvíli vystoupil na silnici, která mě dovedla až k bráně do citadely. Byl jsem tam sám, pak přijelo jedno auto a muž na mopedu. Nic, co by nějak zvlášť zaujalo, ačkoliv některé vrstvy hradu se datují z mykénské doby, tedy z dob, které se odrážejí v slavných mýtech. Hledal jsem, jestli dolů nevede nějaká pěšinka, prošel kolem kostelíka a nenašel nic, tak jsem si řekl, že nejrychlejší bude jít stejnou cestou zpátky a seběhl jsem hezky dolů. To už šlo jinak!

Po 2 hodině jsem vystoupil v Tírynthu. Jeho tmavé, šedé, mohutné zdi mě přitahovaly od chvíle, kdy jsem je poprvé spatřil. Nachází se pouhé 4 kilometry od Nauplia, takže jsem kolem projížděl skoro denně.
Tíryns patřil k významným střediskům mykénské kultury. Hrad byl postaven okolo roku 1400 př.n.l. Jeho hradby z hrubě tesaných kamenů jsou široké 7-8 m, vysoké byly až 20 m a byly do nich vestavěny chodby a skladiště.
Vraťme se na začátek: Akrisios a Proithos, snyové Danaovny Hyperméstry a Lynkea, se spolu už v mateřském lůně prali. Když dospěli, bojovali o vládu. Akrisios zůstal králem Argu, Proithos se buď odstěhoval přímo do Tírynthu, nebo odeplul do Malé Asie, odkud přivedl ony Kyklópy, kteří postavili nezbořitelné tírynthské hradby. Perseus, zavraždiv nešťastnou náhodou a podle předpovědi věštby děda Akrisia, nechtěl se pro hanbu vrátit do Argu, ale přesídlil právě sem a odkud opevňoval Mykény. Perseovci vymřeli králem Eurystheem, což je právě ona postava, která zadávala Hérakleovi slavných dvanáct prací. Héraklés je rodem totiž také Tírynťan, a tak se pokaždé po splnění úkolu vracel před Eurysthea do Tírynthu nebo do Mykén, aby mu dokázal splnění úkolu.
Za druhé generace mykénských vládců, Atreovců, je i Tíryns ve výčtu měst, která se pod vrchním vedením Agamemnóna zúčastnila trójské války. Jejich velitelem byl Diomédés. Homér píše: "hoi d'Argos t'eichon Tiryntha te teichioessan", "kteří měli Argos a Tíryns s vysokými hradbami…".
Tíryns
Tíryns: hradby
Velká část hradu byla v době mé návštěvy uzavřená, protože prý hrozí zřícení a probíhá rekonstrukce. Prošel jsem branou, z níž zbyly dva boční sloupy, kolem mezery v hradbě, na níž je krásně vidět její mohutná tloušťka. Pak nahoru kolem dokola a když jsem se vracel, nalezl jsem o něco níž ještě klenutou chodbu ve hradbě. Seděl jsem chvíli na akropoli, koukal do kraje na sytě zelené sady granátovníků, foukal vítr a obloha byla šedá jako ty hradby. Tíryns mě zaujal dokonce více než Mykény. Jestli si nějak představuji kyklópský hrad, Tíryns je jeho ztělesněním. Jednoduchá, strohá, tmavá, obří válečná architektura, válka sama. K městu se váže mnoho pověstí, ale přiznám se, že mi bylo těžko si je oživit - jsou příliš jasné a snové. Fascinující působivost tohoto místa je hrubá, pozemská a prozaická.
Pak jsem ještě vydal na cestu mezi sady ke tholovému hrobu. Byla to dlouhá cesta a stejně je to jen zmenšenina Atreovy hrobky.
Zpátky v hotelu jsem dneska byl už ve čtvrt na pět.