Má zem je krásná jako stín červených borovic.

Tam, kde je island hoří den jako knot voskovic.

Vím, že je příliš vzdálená, vzdálená, vzdálená.

Můj starý kompas na svou zem dávno už zapomněl.

Jít za modrou střelkou nikdy jsem v pravý čas neuměl.

Když září na obloze velký vůz, zpívám o své zemi smutné blues.

O zemi, kde roste jenom lišejník, jenom mech a lišejník.

Tam, kde můj otec míval dům z červených borovic.

Vítr už rozvál všechen dým ze starých voskovic.

O tom, kde jsou lidé, co jsem znal, o dívce, kterou jsem nikdy nepoznal.

Jen staré ságy zpívají, zpívají, zpívají.

Pampa pomalu již mizí v dál, vrcholky hor už vidět jest,

Snad tam na mně nikdo nečeká, ve světě zůstal jsem sám,

Mnoho let pampou já toulám se, ač nevám co z toho mám.

Ref.: Snad nespatřím víc, jen mně milovanou líc.

Čas tak neúprosně utíká, stáří klepe na dveře,

Sotva já jen trochu zmužněl jsem, z domova musel jsem jít,

Kdekdo mi říkal: "Jsi zelenáč!" já s každým musel se bít.

Okusil jsem zdaru i nezdaru, přestože cowboy jsem byl,

Dávám sbohem břehům proklatejm, který v drápech má ďábel sám.

Bílou přídí šalupa My Grave míří k útesům, který znám.

Ref.: Jen tři kříže z bílýho kamení někdo do písku poskládal.

Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník, co sám do něj psal

První kříž mápod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen.

Chřestot nožů, při kterým přejde smích. Srdce - kámen a jméno Sten.

Ref.: Jen tři kříže …

Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál.

Druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál.

Ref.: Jen tři kříže …

Třetí kříž snad vyvolá jen vztek Fatty Rodgers těm dvoum život vzal.

Svědomí měl, vedle nich si klek:

Recit.: Snad se chtěl modlit. Vím trestat je lidský, ale odpouštět božský.

Snad mi tedy Bůh odpustí.

Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník - a v něm co jsem psal.

Stará stezka kdysi vedla Oklahomou. Když jsem býval mladý vyprávěl mi děd.

Po ní jezdil každý cowboy, když se vracel, když se v sedle houpal a svou píseň pěl.

Jodley jou

V dáli na obzoru pnou se modré hory, na nich táborové ohně vidět jest.

Jodley jou

Dávno přešla stáda stezkou opuštěnou, dávno žlutý písek stopy již zavál.

Nikdy nezasviští laso nad mou hlavou, pryč jsou chvíle, kdy jsem koně sedlával.

Jodley jou.