Na úvodní stránku
Rozhodli jste se, že své jazykové znalosti podložíte nějakou zkouškou. To je celkem rozumné, neboť taková zkouška Vám může pomoci najít práci, usnadnit přijímací řízení na vysokou školu nebo i zvednout sebevědomí.Nejprve je tedy dobré si uvědomit, za jakým účelem zkoušku skládáme.U´čel je důležitý proto, že v různých oblastech Vašeho zájmu může mít jinou váhu jazyková zkouška mezinárodní nebo česká, případně jejich různé kategorie. Uvedu konkrétní příklady : Pro uznání jazykové zkoušky na vysoké škole musíte mít všeobecnou státní jazykovou zkoušku, popřípadě jakoukoliv mezinárodně uznávanou jazykovou zkoušku. Což je celkem v nepoměru, protože nejnižší stupeň takové mezinárodní zkoušky (Zertifikat Deutsch) je mnohem méně obtížný než základní státnice, v porovnání se státnicí všeobecnou je to "banalita".Pokud tedy pracujete ve školství, asi bude přihlíženo k české jazykové zkoušce, pokud pracujete v německé firmě, byla by určitě výhodnější jedna ze zkoušek Goethe-Institutu .Pokud se chcete stát třeba tlumočníkem,určitě je dobrá tlumočnická státnice nebo Großes Deutsches Sprachdiplom. K úspěšnému absolvování zkoušky jsou samozřejmě nutné i určité jazykové znalosti.Já sám jsem se učil 2 roky německy na gymnáziu, poté studoval rok v Německu a po návratu bez problémů složil základní státnici s vyznamenáním a o další rok později zkoušku Zentrale Mittelstuffenprüfung, přičemž jsem za dobu pobytu v Čechách němčinu spíš zapomněl, než abych se něco naučil. Ve všech českých jazykových zkouškách se klade velký důraz na gramatiku a reálie. Je celkem otrava se tolik různých údajů učit, pochybuji, že si opravdu někdo pamatuje nejvyšší hory Rakouska , Německa atd. Nicméně určitě by měl každý, kdo chce složit jakoukoliv zkoušku z jazyka, mít všeobecný přehled o příslušných zemích.Tj. vědět nějaké zajímavosti, něco z historie, něco z politiky, vědy a různé takové maličkosti, o kterých se dá při ústní části zkoušky dobře mluvit. Měli byste také v zásadě bezchybně zvládat základní gramatiku ,a rozumět mluvené němčině (třeba v rádiu, v televizi). Tak to by byl takový úvodní blábol, doufám, že jsem Vás nepřehledností textu donutil číst až do konce.