Použití

Klasifikace FCI

Historie

Celkový vzhled

Chování

Hlava

Mozkovna

Obličejová část

Uši

Krk

Tělo

Končetiny

Osrstění

Velikost a Hmotnost

Vady

Standard FCI číslo 146

Datum publikace platného standardu: 10.12. 1996

PŮVOD:

Jižní Afrika. Standard vypracoval Kennel Union Jižní Afriky a zimbabwský Kennel Club.

POUŽITÍ:

Rhodeský ridgeback je v různých částech světa dosud používán k lovu divoké zvěře, ale je ceněn zvláště jako hlídací pes a člen rodiny.

KLASIFIKACE FCI:

Skupina 6: Honiči, barváři a příbuzná plemena

Sekce 3: Příbuzná plemena

Bez zkoušky z výkonu

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:

Rhodeský ridgeback je momentálně jediným uznaným plemenem pocházejícím z Jižní Afriky. Jeho předky lze zpětně vysledovat až do Kapské kolonie, kde se křížil se psy raných průkopníků i s polodomestikovanými psy Hotentotů, kteří měli na hřbetě zpětný pruh. Lovil většinou ve skupině dvou až tří psů a jeho původní úlohou bylo vystopovat lvy a s velkou šikovností je udržet na místě až do příchodu lovců. Původní standard, vypracovaný v roce 1922 F.R. Barnesem v Bulawayu v Rhodesii, vycházel ze standardu dalmatina a v roce 1926 jej uznal Kennel Union Jižní Afriky.

CELKOVÝ VZHLED:

Rhodeský ridgeback by měl být ztělesněním vyváženého, silného, svalnatého, obratného a aktivního psa, symetrického z profilu a při střední rychlosti maximálně vytrvalého. Hlavní pozornost je věnována pohyblivosti, eleganci a funkčnímu zdraví bez jakékoli tendence k masivnímu zjevu. Zvláštností plemene je zpětný pruh na hřbetě (ridge), který vzniká tím, že srst v tomto místě roste v opačném směru než na zbytku těla. Ridge je charakteristickým znakem plemene. Pruh srsti musí být jasně ohraničený, symetrický a zužující se směrem k sedacímu hrbolu. Musí začínat hned za lopatkami a dosahovat až k sedacím hrbolům. Ridge smí mít jen dvě korunky (crowns), které musí mít stejný tvar a ležet proti sobě. Spodní hrany korunek nesmí přesahovat vrchní třetinu ridge. Dobrou průměrnou hodnotou šířky hřbetního pruhu je 5 cm.

CHOVÁNÍ:

Důstojný, inteligentní, vůči cizím zdrženlivý, ale bez příznaků agresivity nebo strachu.

HLAVA

MOZKOVNA

Lebka: Měla by být středně dlouhá (šířka mezi ušima, vzdálenost od týlního hrbolu ke stopu a od stopu ke špičce nosu by měly být stejné), plochá a široká mezi ušima, při uvolnění se na hlavě netvoří vrásky.

Stop: Měl by být dobře vyznačený. Profil nesmí probíhat v přímce od týlního hrbolu až po špičku nosu.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Nosní houba: Nos by měl být černý nebo hnědý. Černému nosu by měly odpovídat tmavé oči, hnědému jantarové.

Čenich: Měl by být dlouhý, hluboký a silný.

Pysky: Měly by být napjaté a přiléhat k čelistem.

Čelisti a zuby: Silné čelisti s perfektně sevřeným a úplným nůžkovým skusem. To znamená, že horní řezáky těsně přesahují spodní a stojí kolmo v čelisti. Zuby musí být dobře vyvinuté, zvláště špičáky.

Tváře: Nejsou.

Oči: Měly by být posazeny mírně daleko od sebe, kulaté, jasné a zářivé, s inteligentním výrazem. Jejich barva by měla harmonizovat s barvou srsti.

UŠI:

Měly by být poměrně vysoko nasazené, středně velké, u kořene široké a zužující se směrem k zakulacenému zakončení. Měly by být nesené přiléhající k hlavě.

KRK:

Měl by být poměrně dlouhý, silný, bez volné kůže na krku.

TĚLO:

Hřbet: Silný.

Bedra: Silná, svalnatá a lehce klenutá.

Hruď: Neměla by být příliš široká, ale velmi hluboká a prostorná, nejhlubší bod hrudní kosti by měl ležet ve výšce lokte.

Předhrudí: Při pohledu ze strany by mělo být patrné.

Žebra: Mírně klenutá, nikdy sudovitá.

Ocas: U nasazení silný, směrem ke špičce se pomalu zužující, ne hrubý. Středně dlouhý, ani příliš vysoko, ani příliš hluboko nasazený, nesený mírně zahnutý, ale nikdy zatočený.

KONČETINY

Hrudní končetiny: Měly by být úplně rovné, silné a se silnými kostmi, lokty by měly přiléhat k trupu. Při pohledu ze strany by měla být hrudní končetina širší než při pohledu zepředu. Silné zápěstní klouby, zápěstí mírně šikmo postavená.

Plece: Lopatky by měly být uloženy šikmo a měly by se jasně rýsovat. Jsou svalnaté a dávají tušit velkou rychlost.

Pánevní končetiny: Osvalení pánevních končetin by mělo být štíhlé, kolena dobře úhlená, nárt krátký.

Tlapky: Kulaté, s těsně k sobě přiléhajícími a dobře klenutými polštářky.

Chůze: Prostorná, volná a čilá.

OSRSTĚNÍ

Srst: Měla by být krátká a hustá, hladká a lesklá, avšak ani vlnitá, ani hedvábná.

Zbarvení: Světle pšeničné až červeně pšeničné. Trocha bílé barvy na hrudi a na prstech je přípustná, rozsáhlejší bílé osrstění na těchto místech či na břichu a nad tlapkami je nežádoucí. Příliš mnoho černé srsti kdekoli po těle je vysloveně nežádoucí.

VELIKOST A HMOTNOST

Žádoucí kohoutková výšky:

U psa: 63 - 69 cm

U feny: 61 - 66 cm

Hmotnost:

U psa: 36,5 kg

U feny: 32 kg

VADY:

Každá odchylka od výše uvedených bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchýlení.

Poznámka: Psi musí mít zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.