Změněno: 6. října 2001, optimalizováno pro 800x600Reportáž z mopsího setkání 29.9.2001 u Třeboně
Den Šklebáka
Tento rok poprvé jsem byl na dni mopse, který pořádá mopsklub. V Doubí u Třeboně bylo mnoho stejně krásných pejsků. Téměř s každým jsem se osobně pozdravil (vočuchat, udělat kolečko = zamotat vodítka). Chrochtalo se a supělo, občas i štěkalo.
Nejdříve jsme v partě postávali venku a očůrávali malý stromeček, až byl celý žlutý, později s hnědými fleky, později hnědý.
Potom jsme šli do tělocvičny, kde se ukazovali plamínci (nevím co to je, ale já to nejsem).
Já jsem mezitím navázal přátelské kontakty. Například tam byly dvě mopsinky, které byly uvázané na jednom vodítku, takže když šla jedna do pelíšku, tak hned zase musela jít jinam a tak dále.
Když byli plamínci svedeni, šli se ven vyfotografovat. Potom se soutěžilo v různých věcech. Soutěžil jsem ve žraní piškotů, ale nevyhrál jsem. Byli tam ještě žravější.
Taky soutěžily děti v kreslení mopslíka a já jsem jim seděl modelem. Podle toho ty obrázky vypadaly - všichni účastníci vyhráli.Pobavil jsem se.
To už byli někteří mopslíci unavení a jeli domů.
Potom jsme ještě jeli do Nových Hradů za babičkou, kde mi strejda dával miňonky a sejrek, takže jsem pak mohl v autě cestou domů prrrdět.
Kamarádi
Dosud jsem znal virtuálního Tazíka na internetu. Na dni vopičky jsem poznal, že Tazík je i skutečný. Tazíkovi jsem se nejdřív moc nelíbil, protože mě jeho tatínek a maminka hladili, tak mě trochu oštěkal a vyplázl na mě jazyk, ale nakonec jsme se kamarádili. Tazík taky udělal reportáž.
Zelda
Několik mopslíků mě už znalo z Internetu. Třeba Zelda z Liberce. Zelda se nejvíc líbila Ludánkovi.
Ludánek
Ludánek byl nějak divnej. Byl to taky šklebák, ale prostě divnej (buldoček, pozn. překl.). Často obtěžoval Zeldu, ale ta se nedala, tak spolu alespoň tancovali pas de deux. Když jsem chtěl taky tancovat, Ludánek mě pořádně seřval.
a další
S Ludánkem přijeli i nějací normální mopslíci, jeden byl asi z ciziny. Ještě s dalšími kamarády jsme šli na pláž (pouze pro nudisty, na pláž nesmí kola, pejsci).
Moc mi vonělo malé štěňátko. Ono se ale bálo mého šklebu.
Byli tam i staříci.
A nejvíc se mi povedla fotka vopičky, jejíž jméno neznám.
Další fotky
