Pštrosi nejsou striktní býložravci. V přrodě žerou také hmyz, malé savce a ještěrky a ppříležitostně vybírají ptačí vejce. Ačkoliv stráví trávu, dávají přednost jako hlavnímu základnímu krmivu listům dvouděložních rostlin, semenům a bobulím.

V jejich přírodních podmínkách v suchých savanách polopouštích mají pštrosi k dispozici zpravidla jen velmi spornou pastvu. Nachází rovněž ještě dostatečnou výživu na takových plochách, na kterých již není možný chov skotu a dokonce ani chov ovcí. Protože u chovu pštrosa stějně jako u chovu jiných zívřat představuje náklad na krmení hlavní část výrobních nákladů, může být jejich schopnost přizpůsobit se chudé krmivové základně využita zcela pro úsporu nákladů.

Příjem

Příjem krmiv pštrosa závisí v první řadě na jeho živé hmotnosti a obsahu energie nebo koncetraci energie krmné dávky. Zvíře zpravidla žere tak dlouho, až je uhražena jeho potřeba energie. Při krmnení ad libitu (dle libosti) jediného krmiva činí denní příjem krmiva rostoucího pštrosa 3 - 4% jeho živé hmotnosti, až ke konci klesá jeho potřeba krmiva

zpět

Fyziologie trávení

Několik málo pokusů, které byly dosud na pštrosech provedeny ukazují, že pštros může nesrovnatelně lépe využítvlákninu než ostatní růbež. V tomto ohledu je jejiho fyziologie trávení srovnatelná spíše s fyziologií trávení králíků nebo koní. Krmivo přijímané pštrosem je přiváděno z jícnu nejprve do předžaludku. zde se podrobuje provnímu chemickému trávení prostřednictvím sekretu žlaz. Poměrně velkým otvorem se dostává následně potrava do svalnatého žaludku. Vlivem kontrakcí svaloviny silné žaludeční stěny jsou částečky výživy fyzikálně rozmělněny pomocí kamínků a hrubého písku, které přijímá s potravou.

Pomocí poměrně vlekých kvasných komor slepého a tlustého střeva napojených na tenké střevo má pštros schopnost mikrobiálně narušit krmivo bohaté na vlákninu. Délka doby retence v zažívacím aparátu cca až 40 h u krmných dávek bohtých na hrubé krmivo, umožňuje dostatečně dlouhé působení anaerobní bakteriální mikroflóry na potravu a má za následek vykonné odbourávávání zvláště celulozy a hemicelulozy.

Podobně v bachoru přežvýkavů vznikají při tomto procesu krátkořetězcovité mastné kyseliny (octová, máselná), které jsou nasledovně vstřebány stěnou střeva a později sllouží pro získání energie.

zpět

Živiny

Kromě živiny jako uhlohydráty, tuky a proteiny, jsou nutné pro výstavbu tělesných látek a pro průběh nejrůznějších tělesných funkcí minerální látky a vitamíny. Podvýživa může vést k nejtěžším poruchám těcho funkcí, přičemž viditelné projevy nedostatku jsou zřetelné teprve při delší nebo silné podvýživě.

Důležité prvky při výživě jsou vápník Ca a fosfor P. Jsou důležité pro dobré vytváření silné kostry. Krmá dávka by neměla obsah dostatečné množství ale také i vzájemný poměr Ca:P 0,5-1:0,6 by neměl být překročován.

Přesné dávky stopových prvků nejsou známé, a proto se používají směrné hodnoty z krmení drůbeže a z výkrmů krůt. Z pozorování chovu pštrosů vyplývá také, že mangan zabraňuje deformaci kostí a kloubů.

zpět