MMTRG49U

Svět vyhlásil světovou válku něčemu, čemu vlastně nerozumí. Světová válka proti terorizmu zbrkle začala, nebyla rozmyšlena, postrádá výhled na průběh a konec. Nejvlastnějším smyslem probíhající světové války je psychologický boj o novou globální civilizaci, jejíž zárodky jsou již zasety. Podstatou této světové psychologické války je boj proti psychoterorizmu. Globálním bojem proti teroru postfašizmu vyvstává nutnost považovat za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti také psychoterorizmus. Mnozí se chtějí odpovědnosti za boj proti terorizmu vyhnout a buď čekají na definici terorizmu, nebo ho rovnou odmítají definovat. Toho však není třeba, je vymezen dostatečně. Terorizmem se rozumí způsob psychického nebo fyzického útoku na život, zdraví nebo majetek a spáchaného v úmyslu odstrašit od aktivní účasti na skutečnostním žití. Přitom státní jakož i globální terorizmus tvoří nejostřejší způsob zastrašování svobody občanů i států a to s použitím násilí fyzického i psychického. Globalizací postfašizmu je terorizmus světovým hnutím s ideologií tedy vírou vyznávající za ideu nabývání moci psychickým nebo fyzickým násilím působením teroru, strachu, děsu. Při ujasňování definice terorizmu se nedá vyhnout vymezit ideologii. Ideologie podle původního významu je vědou o idejích. Konkrétní ideologie vyjadřuje zájem nějaké skupiny lidí vyjádřený v příslušném chování, postojích a hodnoceních. Doposud byla ideologie chápána pouze jako záležitost nějaké třídy, globalitou se ideologie stává záležitostí lidstva. V globální společnosti ideologie nabývá všelidský charakter. Konkrétní ideologie chápaná jako nějaký –izmus záměrně potvrzuje nadřazenost ideje určité skupiny lidí ostatním vydávajíc své zájmy za panství všeobecné a dokonce nadřazené metazákonnosti Skutečnosti, proto nemůže dosáhnout pravdivosti obsažené v právu a politice. Ideologie chápaná jakožto nějaký –izmus je myšlenkovým produktem svévolnické zájmové podmíněnosti a moci a prosazuje se násilím pomocí strachu, teroru. Svou nadřazeností nad metazákonností je každá ideologie coby –izmus totalitní a ve své podstatě psychoterorizmem. Vstupem do epochy globality povstává boj o moc, rozpoutává se válka ideologií coby konkrétních –izmů a odtržeností od metazákonnosti současně počíná válka proti lidstvu. Globalizací diktatury kapitálu se majoritním světovým hnutím stává postfašizmus, který všechny ostatní –izmy potlačuje a válku proti lidstvu vede sám. Pro diktaturu kapitálu je typický především důmyslně skrytý psychoteror postfašistického zákonodárství formálně legalizovaný zvůlí menšiny na základě zmanipulované demokratické většiny. Psychoterorizmus postfašizmu je ideologie založená na vytváření psychózy strachu ze svobody založené na Pravdě a metazákonnosti. Ideologie psychoteroru postfašizmu vyjadřuje zájmy globálního finančního kapitálu a nadřazené lidstvu.Využívá přitom rafinovaných metod, moderních technických prostředků a technologií. Nástroje, jimiž psychoteror postfašizmu disponuje, a jimiž lze ovlivnit myšlení lidí, slouží k dezorientaci lidstva, k diskreditaci metazákonnosti. Prioritním nástrojem postfašizmu je psychoterorizmus maskující se za demokracii manipulovanou diktaturou kapitálu. Postfašizmus psychoterorizmem vede proti lidstvu ideologickou válku a ideologickou diverzi. Psychoterorizmus se skrývá za stranické, státní a společenské orgány a organizace, jejichž zařízení provádějí činnosti manipulované diktaturou kapitálu a proti zájmům občanstva. Psychoterorizmus se stává globalizací, která strhává lidstvo do propasti sebezničení. Demokratická mašinérie manipulovatelná diktaturou kapitálu nabývá podoby psychoteroru uplatňovaného postfašistickým právem a zákonodárstvím a nikoliv metazákonností. Takto se psychoterorizmus, typický pro postfašizmus, stává demokratickou cestou státním terorizmem. Státní terorizmus postfašizmu vede důsledný a nesmiřitelný boj proti všem ostatním nepřátelským ideologiím a pokud jsou tyto spojeny s civilizací pak boj proti nim. Dochází ke střetu civilizací, k válce terorizmů - státního se skupinovým či individuálním. Přitom státní terorizmus se uplatňuje uvnitř státu i mezi státy. Protože ideologie postfašizmu vyjadřuje zájmy diktatury kapitálu a staví je nad zájmy lidstva, stává se psychoterorizmus ideologií genocidy kultur a lidstva jako celku. Jelikož psychoterorizmus postfašizmu pohrdá metazákonností, stává se falešnou ideologií a tedy nutně –izmem, který v důsledku globalizace vede lidstvo do záhuby. Postfašizmus pomocí psychoterorizmu hromadných sdělovacích prostředků vede psychologickou válku a diverzi proti lidstvu, jeho kulturám či civilizacím. Postfašizmus psychoterorem podniká vše, aby svou ideologii uplatnil jako vládnoucí a totalitní ideologii. Postfašizmus ovšem nemůže otevřeně vyjadřovat představy o otázkách nadřazené moci a vlády kapitálu ve společnosti, je nucen dát své politické ideologii zdání demokracie, aby byla přijatelná pro občany, především tím, že svévolnost vydává za svobodu. Aby postfašizmus dosáhl svého cíle vlády nad lidstvem, vydává svůj zájem svévolné moci kapitálu za společný zájem všech členů společnosti a dokonce celého lidstva. Lidstvo je vtaženo do hry konzumizmu, aniž je ihned zřejmé, že mu vládne diktatura kapitálu a nikoliv metazákonností zájem lidí. Postfašizmus se tak systematicky vzdaluje stále více od Skutečnosti a globálním narušováním životního prostředí vede lidstvo do záhuby. Psychoterorizmus postfašizmu se stává zbraní hromadného ničení. Mocenské poměry diktatury kapitálu jsou globální svévolností natolik zatřeny a zkresleny, že konzumujícím postfašizmus předstírá jejich vlastní zájmy. Porušování lidských práv na svévolnost je vydáváno za ohrožení demokracie a svobody a dokonce za ohrožení lidské existence vůbec. Je to však svévolnost, která v globálním měřítku ohrožuje metazákonnost v měřítku rovnající se sebezáhubě lidstva. Ideologie postfašizmu klame především tolerancí a pluralizmem ve všem, co je slučitelné se svévolností a co odporuje metazákonnosti. Přitažlivost a nutnost ideologie synergismu, její ofenzíva a převaha nad postfašizmem spočívá v tom, že je založena na Skutečnosti a že tím dává lidstvu šanci dalšího vývoje. Vznik ideologie synergismu jakožto teoretického i praktického výrazu zájmu lidstva a jeho kultur znamená základní převrat v ideologii, proto poprvé v dějinách se ideologie –izmu stává nutně -ismem. Synergismus se stává vědeckým základem nové globální civilizace. Vliv synergismu je proto tak převratný, že skutečnostně reflektuje globální potřeby společenského vývoje lidstva. Synergismus jakožto globální kultura se stává současně civilizací protože materiální silou ovládá ekonomiku, vědu a techniku. V globální společnosti ideologie nabývá metatřídního, všelidského charakteru. V epoše globality je ideologie synergismu vládnoucí silou materiální i duchovní. Synergismus není rozmar, ani utopie nýbrž nutnost. Lidstvo může splnit své dějinné poslání tj. revoluční přeměnu společenských poměrů postfašizmu pouze za předpokladu, když správně tedy skutečnostně pozná vývojovou realitu. Naopak ideologie postfašizmu se stává brzdou dalšího společenského vývoje lidstva, protože slouží výlučným zájmům diktatury kapitálu. V nové globální ideologii synergismu je myšlení a veškeré lidské činění v poslední instanci založeno na metazákonnosti, jejíž přijetí podmiňuje svobodu, která je odpovědná za skutečnostní činy či skutky. Každá třída a její ideologie byla doposud v zájmu své třídní svévolnické moci donucena zastírat synergismus Skutečnosti. Opravdu vědeckou ideologií dávající lidstvu šanci na další vývoj stává se až ideologie synergismu protože založená na Skutečnosti a nikoli na svévolně vymyšlené ideji. Ideologie synergismu psychologicky likviduje postfašizmus a vytváří globální společnost noosféry, v níž člověk už není zotročený kapitálem ani produktem své svévolnosti. K vítězství ideologie synergismu coby nové civilizace je nezbytně nutná materializace. Synergismus musí být prvně rozšířen do škol, neboť jen tak se stane materiální silou nové civilizace. V tom úsilí nelze ovšem opomíjet ideologický boj s postfašizmem všeho druhu. Celosvětové střetnutí ideologií tím nabývá nové kvality a zároveň vzrůstá jeho význam, protože nastupující nová civilizace poprvé v dějinách uvádí v soulad víru, vědu a ideologii. Je to pochopitelné, protože všechny složky nové kultury, vyjádřené její materiální stránkou coby civilizace, vycházejí ze synergismu Skutečnosti. Ideologické zajištění kapitalizmu je ignorováním metazákonnosti postaveno na fikci a nikoliv na základ Skutečnosti. Pouze synergismus stavějící na Skutečnosti je ideologií lidstva umožňující uvědomělé lidské jednání jakožto předpokladu dalšího vývoje lidstva. Synergismus je tak základem pro strategii a taktiku lidstva v boji proti terorizmu a tím i proti postfašizmu. Synergismus je současně základem pro vytvoření nových politických organizací a institucí, s jejichž pomocí jsou hájeny zájmy každé kultury a tím všech. Synergismus kromě toho představuje obecný světonázorový rámec, v němž se vytváří politické pojetí světa každou kulturou a tím celého lidstva. Globalitou je lidstvu třeba pravdivé ideologie založené na metazákonnosti tedy synergismu. Synergismus je pro epochu globality jediná skutečnostní a tedy vědecká ideologie, protože vycházejíc z reality vyjadřuje podstatné zájmy lidstva, jež usiluje o mír, svobodu a pokrok. Světová válka coby boj proti terorizmu je tak ideologicky dostatečně založena. Terorizmus není třeba definovat, jen je třeba správně ho interpretovat. Terorizmus je vědomé a cílené psychické či fyzické násilí proti civilnímu občanstvu s politickými nebo ideologickými cíli. A není v tom důležité zda jde o terorizmus státní, skupinový nebo individuální. V aktu teroru jsou vždy přítomny tři základní atributy. Je to cílený, vědomý akt svévolnosti ignorující metazákonnost. Je promyšleně a racionálně připravován, pečlivě naplánován a přesně zorganizován, často lidmi z politiky hájících zájmy diktatury kapitálu a využívajících svého postavení k vlastnímu obohacení. Teror je akt proti nezúčastněným civilistům, ti jsou obětí. Hlavním cílem teroristů je děs (angl. "terror") či lépe paralýza psýchy, kterou akt teroru vyvolává. Tento děs civilistů lze vzbudit právě útokem na civilisty. Esenci teroru představuje psychoterorizmus, pro něhož je jedno kdo ho vyvolá, zda stát, církev, strana, skupina nebo jednotlivec. Akt teroru je produkt terorizmu coby útok s politickými či lépe s ideologickými cíli. Oběti z řad nevinných civilistů jsou vždy vydávány za obětinu ve jménu čehosi svévolně vyššího či většího. To mnohým teroristům umožňuje akt teroru i přes jeho děs a odpudivost vysvětlovat, zdůvodňovat a do jisté míry i omlouvat neomluvitelné. Tím se obalamucení prosťáčci stávají spoluviníky terorizmu. Terorizmus je svou psychickou podstatou hnusný, neomluvitelný zločin, jehož původci se sami vyřazují z lidské společnosti. Poznají se totiž snadno - pohrdají metazákonností a všechny problémy chtějí řešit svévolnicky totiž násilím. Jejich přičiněním se střet civilizací rychle blíží. Válečné operace v Afghánistánu musejí skončit do tří týdnů, protože zhruba za tři týdny začíná muslimský posvátný měsíc ramadán a přenesení bojových akcí do ramadánu by rozlítilo svět islámu do běla. Ramadán je totiž pro věřící islámu hned za svatou poutí do Mekky a Medíny druhou největší událostí muslimského roku a slaví se jím připomenutí začátku zjevování koránu. Útoky v době ramadánu by islám bral jako těžkou urážku své víry. A urážka je největší od nevěrců. Ramadán začne kolem 16. listopadu na základě vyhlášení církevních autorit. K ukončení válečných operací v Afghánistánu současně nutí příchod zimy a sněhu. Teploty v afghánských horách klesají v zimě i pod minus třicet stupňů. Zima trvá v Afghánistánu do konce dubna. Velká část Afghánistánu je velmi hornatá. Zemi rozděluje hlavně pohoří Hindúkuš a v její severní části přesahuje průměrná výška až 2000 metrů nad mořem. Při dlouhém protahování války a s obětmi na straně USA a Velké Británie i lidu Afghánistánu okorá podpora veřejnosti. Válka v Afghánistánu se asi protáhne, elitu talibanských bojovníků totiž tvoří cizinci, fanatici nebo žoldáci. Současně s protahováním války se s počtem náletů zvyšuje počet obětí v řadách civilistů. Nejde o omyly, ale o to, že bomby jsou záměrně používány na cíle u kterých je evidentně jasné že rozptylem zasáhnou i civilní cíle. Každá zbraň má nějakou odchylku a zbraně používané USA a Velkou Británií v Afghánistánu jsou vědomě užity na cíle s útokem i na civilní cíle a pokud není jistota užití zbraně vyloženě na vojenský cíl, pak jde o válečný zločin. Představitelé USA a Velké Británie, odpovědní za útoky na Afghánistán, jsou proto u globálního soudu obviněni z válečných zločinů úmyslného vyvražďování civilního obyvatelstva a ničení civilních objektů. Podobně se tak dělo v Kosovu. Za válečné zločiny v Kosovu však dosud nebyl nikdo žalován. Až nyní je NATO a jejích sedmnáct členů obžalováno u Evropského soudu pro lidská práva za bombardování sídla srbské televize během války o Kosovo, lépe řečeno za porušování práva na život a práva na svobodné vyjadřování. Žaloba byla podána v říjnu 1999, počkejme zda Evropský soud žalobu přijme. Nedělejme si však iluze o světě postfašizmu. Svět je globalitou propojen, světové válce se nevyhne, protože se nevyhne válce o svou budoucnost. Tato světová válka už podkopala důvěru investorů, svět je v hospodářské recesi. Všude to jde s ekonomikou s kopce tedy dolů. Japonsko stáhne Asii, Latinská Amerika stáhne USA, USA stáhnou Evropu a ta bude litovat mastrichtské rozpočtové kazajky coby díla zkázy. Můžeme se obávat nejhoršího, které se nevyhne ani nám. Je jediná šance – nová civilizace. Svět však vedou hlupáci zotročení diktaturou kapitálu a neschopní novou civilizaci pochopit. O obludnosti diktatury kapitálu ukazuje fakt, že se ve světě ročně vypere 500 milionů až 1,5 bilionu špinavých dolarů. U nás nezdravě posiluje koruna, vývozci prodělávají protože za vyvezené zboží prodávané v zahraničí dostávají méně korun, dovozci zase vydělávají. Největší vývozce Česka hrozí tím, že tuzemské dodavatele vymění za zahraniční. To si slabá ekonomika nemůže dovolit, proto ČNB začala bojovat proti silné koruně nákupem eura a prodejem většího množství korun. Psychoterorizmus ochromuje světovou ekonomiku a snižuje šance našich vývozců. V příštím roce se naše ekonomika navíc oslabí také výrazným nárůstem cen plynu, elektřiny a vody. Ekonomiku bude oslabovat i špatný příklad pro investory. Soudy po celém světě prý mohou kvůli prohrané mezinárodní arbitráži s americkou společností CME začít obstavovat státní majetek Česka. Důvodem je milion dolarů, zhruba čtyřicet milionů korun, které má stát z rozhodnutí stockoholmské arbitráže zaplatit CME jako náhradu výdajů a které odmítl zaplatit. Zaplacení totiž znamená uznat výsledek prvního kola arbitráže a zhoršit pozici v druhém kole. Ministr kultury proto s okamžitou platností zakázal vývoz památek, sbírkových předmětů a významných kulturních památek. To ohrožuje významné kulturní akce Česka v zahraničí a ukazuje na terorizmus mezinárodních soudů, které občanstvu mohou násilně s terorem odejmout nezcizitelný kulturní majetek. Psychoterorizmus globálním postfašizmem je všepronikající. Proto psychoterorizmus promítnut do praxe znamená, že Izrael na individuální a skupinový terorizmus (k němuž dává sám příčinu) reaguje státním terorizmem vůči Palestincům. Proto individuální střelba do švýcarských zastupitelů je terorizmem jelikož akt útoku promyšlený, dlouhodobě připravovaný. Proto teroristou je i sexuální násilník, který vlnou přepadení vnesl mezi pražské ženy a dívky velký strach a u veřejnosti zděšení. Proto teroristou je bezohledný terénní motorista děsící člověka v přírodním parku Údolí Bílého potoka. Proto teroristou je bezohledný manažer děsící zaměstnance. Proto teroristou je poslanec, který zvedne ruku pro postfašistický zákon. Proto odveta USA na Afghánistán za teroristický útok z 11. září je státním terorizmem, protože masivními obětmi psychoterorizmu USA je lid Afghánistánu. Vyvolat humanitární katastrofu a potom ji hasit humanitární pomocí, to opravdu připomíná hasiče, který si sám zakládá požáry. I když cílem odvety USA za útoky 11. září jsou primárně teroristé, v konečném důsledku jsou obětmi civilisté. A o to horši je to, že terorizmu se dopouští vedoucí stát světa. V konečném důsledku podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN to znamená pro všechny členské státy vůči terorizmu USA bojovat. Definice terorizmu se tak jako bumerang obrací proti státnímu terorizmu tak zvané "protiteroristické koalice". Stát totiž svým psychoterorizmem vykonává akt teroru podobně jako terorista skupinový nebo individuální. Ale jak se říká je třeba především si zamést před vlastním prahem. Vláda Česka schvaluje teroristické počínání USA, je proto spravedlivě u globálního soudu obviněna z podpory mezinárodního terorizmu. Schvalováním aktů terorizmu USA na lidu Afghánistánu je vláda Česka u globálního soudu obviněna ze schvalování a napomáhání válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Navíc kolaborací s postfašizmem je u globálního soudu rovněž obviněna z psychoterorizmu proti vlastnímu občanstvu. Za těchto okolností vyjde drze, když vláda respektive každý člen vlády míní žalovat týdeník Respekt za újmu na své dobré pověsti, ale s veřejně oznámeným zlým úmyslem Respekt soudní cestou zlikvidovat. A to už je psychoteroristický útok na ústavou zaručené právo na svobodu projevu, a tedy i postfašistický útok na základy demokratického zřízení. Vinu na takové vládě má také postfašistické bratrstvo ČSSD & ODS a proto nemůže uniknout spravedlnosti. Postfašistické bratrstvo ČSSD & ODS schvaluje psychoteroristické počínání USA, je proto spravedlivě u globálního soudu obviněno z podpory mezinárodního terorizmu, z kolaborace s terorizmem. Schvalováním aktů psychoterorizmu USA na lidu Afghánistánu je uvedené bratrstvo opoziční smlouvy u globálního soudu obviněno také ze schvalování a napomáhání válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Navíc kolaborací s postfašizmem je postfašistické bratrstvo ČSSD & ODS u globálního soudu obviněno z psychoterorizmu vůči vlastnímu občanstvu, protože nejvyšší představitelé Česka záměrně nezpůsobilostí k metazákonnosti násilně, vědomě a plánovitě poškozují oběti zločinnou politikou. Důsledkem takového teroru je to, že se zákonodárci vyčleňují coby zvláštní kasta občanů, které budou mít výhody zbavit se přestupků pokutou, namísto šetřením v mandátním a imunitním výboru. Důsledkem takové "demokracie" je i to, že každý třetí mladý člověk má rád skiny a značná část voličstva si přeje vládu pevné ruky v čele s významným vůdcem postfašistů. V tomto prostředí postfašizmu je pak zavádějící mluvit o daleko intenzivnější výchově k občanství, k demokracii, k toleranci. Speciální projekty navracejí delikventy zase jen do postfašistické společnosti. V tomto prostředí na školách každým rokem více bují terorizmus v podobě šikany. Na ulicích i ve společnosti zase propuká terorizmus v podobě rasizmu. K čemu změna identity při strachu ze "soukmenovců" když je produkuje postfašizmus společnosti i parlamentu. Každou chvíli je odhalen gang obchodníků s drogami. Leckdo si za peníze opatří teroristickou zbraň bez identifikačního čísla. Pravidlem jsou chyby v zákonech nebo špatné zákony, proti takovému terorizmu se občan musí obracet k Ústavnímu soudu nebo k soudům pro protichůdnost zákonů. Před terorizmem prodejců se spotřebitel musí složitě bránit, obvykle se nedoví seriózní údaje o zboží. Obětí je zákazník, spotřebitel. Děs a strach provází na trhu teror monopolizmu a týká se to také nemoci šílených krav. Každé hovězí doprovází rodné číslo od narození až k prodejci, zákazník však přístup do registru nemá a údaje, které obdrží při prodeji hovězího jsou mizerné i když to nařizuje vyhláška o prodeji hovězího masa. Na zvláštní druh terorizování občanů ze strany nepoctivých podnikatelů ukazují daňové úniky. Za příklad jak se dá vydělávat a jak šidit občany slouží případ největšího dovozce tabáku, ten dovezl v roce 1999 a 2000 téměř dvě stě tun kvalitního cigaretového tabáku, který však na hranicích vydával za lulkový. Lulkový tabák byl totiž zatížen daní pouze 44 korun za kilogram a tím na jednom kilogramu prokazatelně dovážející společnost "vydělala" podvodně 811 korun, celkově pak připravila občany téměř o šedesát milionů korun na daních. Ne vše se dá prokázat, celníci neprovádí důsledně vzorkování zboží velkých společností. Odhaduje se, že celkový výdělek na daních činí sto čtyřicet miliony korun. Nedivme se, že ve státní pokladně schází stále více peněz. Je podezřelé, že na kontrolu pěšáků celníci čas a prostor mají. Také zaměstnavatelé uplatňují zvláštní druh terorizmu založený na neznalosti zaměstnance v uzavírání pracovních smluv. Řada zaměstnavatelů terorizuje své zaměstnance nejrůznějším způsobem. Začíná to už špatně uzavřenou pracovní smlouvou, především bezdůvodným uzavíráním pracovní smlouvy na dobu určitou se záměrem oklestit některá sociální práva zaměstnanců. Zaměstnavatel nemůže dva roky po absolvování školy uzavírat pracovní poměr na dobu určitou a k pracovnímu poměru uzavřenou na dobu určitou by zaměstnanec musel dát písemný souhlas. V pracovní smlouvě je třeba dbát na druh a popis sjednané práce, na místo výkonu práce nebo na místo pravidelného pracoviště na němž nevzniká nárok na cestovní náhrady. V pracovní smlouvě by měl být sjednán souhlas s konáním pracovních cest. Pracovní smlouva má obsahovat dále den nástupu do práce, výši mzdy za práci a určení za co je vyplácena. Někteří zaměstnavatelé se snaží terorizovat zaměstnance v omezení výhod vyplývající z pracovního poměru uzavíráním náhradní příkazní smlouvy nebo mandátní smlouvy. Zaměstnavatel snadno využívá své výhody a psychoterorizmem snadno donutí zaměstnance k nevýhodné smlouvě a práci. Právě přístupem zaměstnavatele k pracovní smlouvě lze snadno zjistit úroveň psychoterorizmu panující ve společnosti. Rovněž manažer nemůže stavět na psychoterorizmu, jeho autorita je budovaná na poctivosti. Budování autority manažera je záležitostí poctivého životního stylu. O to je psychoterorizmus horší v ústavech pro mentálně postižené. Obdobný psychoterorizmus je praktikován i v dalších zařízeních sociálních služeb. Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN boj s terorizmem se týká i manažerů a zaměstnavatelů uplatňujících psychoterorizmus. Terorizují i znalci. Dva nezávislí znalci se při zkoumání hodnoty podniku IPB rozešli od minus 157 do plus 40 miliard korun. Rozhodnout bude muset třetí znalec. Ohodnocení IPB dvěma nezávislými znalci se liší cenou 197 miliard asi jako hodnota starého roztrhaného stanu od ceny luxusní vily. Je to pochopitelné, nejde o hodnotu tržní nýbrž o hodnotu vyjádřenou majitelem a nuceným správcem. Vláda zřejmě podobných expertů využívá, jak svědčí rostoucí zadlužování státu, pardon občanstva. Psychoterorizmus produkuje i reklama. Poslanci propuštěním do druhého čtení souhlasí s regulací reklamy především omezením reklamy na tabákové výrobky, nadměrného užívání léků a alkoholických nápojů. Souhlasí ovšem s psychoterorizmem reklamy a stávají se tak spolupachateli psychoterorizmu. Škodlivá reklama splňuje definici terorizmu. A kdo psychoteroristickou reklamu šíří stává se vykonavatelem psychoterorizmu. Nejde jen o reklamu, ale také o pořady šířící psychoterorizmus. Proto je televizní stanice Nova u globálního soudu obviněna z psychoterorizmu občanstva Česka. Nejen škodlivá reklama se dá hodnotit jako psychoterorizmus, ale také pomluva. Ano - pomluva masmediálně šířená jako psychoterorizmus. Taková pomluva splňuje všechny atributy definice teroru. Vyniká v tom deník Super. Je to nástroj psychoteroristických útoků na nepohodlné občany. Super občany lživě pomlouvá. Občanům prezentuje svět jako svět násilí, perverzí nejrůznějšího druhu, v němž jsou peníze jediným měřítkem hodnot. Kdo je má může si dle něj dovolit bez obalu psychoterorizmem vytvářet veřejné mínění. Lidskost je z tohoto světa deníku Super vyloučena. Používáním lží nyní Super činí veřejný psychoteroristický útok nejen na přední herecký pár, ale na všechno občanstvo. Je to psychoteroristický útok na podstatu žurnalistiky včetně její bulvární odnože. Bulvární noviny Super jsou proto u globálního soudu obviněny z psychoterorizování občanstva Česka. Špatné zákony terorizují děti! Podle právní úpravy musí být o umístění dítěte rozhodnuto do tří měsíců a jednoznačně má mít přednost tzv. neústavní péče. Zákonodárství je však takové, že rozhodnout musí soudy. A tak běží týdny, měsíce a roky. A dítě čeká a čeká, je psychicky terorizováno. Přitom podle zákona je ho možné svěřit okamžitě předpěstounské péči a teprve pak roky a roky čekat na soudní verdikt. Obětí takového psychoterorizmu je dítě, které se proti teroru státu nemůže bránit, protože je státem zastupováno. Učiňme tak u globálního soudu za něj. Stát terorizuje občanstvo všemožnými způsoby, třeba újmou na zdraví časným vstáváním v období letního času. V důsledku změny letního času mohou nastat u části občanstva i psychické potíže, zvláště během jeho změny. Stát se dopouští terorizmu na občanech, ti v referendu nerozhodli o používání letního času, je jim teroristicky vnucen. I když se jedná o jejich styl žití. Optimální je upravit období letního času tak, aby lidé nevstávali do tmy, tedy platnost období letního času zkrátit. Terorizmus je v důsledku postfašizující globalizace všudypřítomný. Je jím prolezlá také vláda. Vláda se za podpory parlamentu, opoziční smlouvy, parlamentu a zákonodárství na občanstvu Česka dopouští psychoterorizmu. Bylo premiérem vlády na půdě parlamentu řečeno, že vláda podporující tuneláře a podvodníky, je objektivně vládou tunelářů a podvodníků. V podobném duchu je možné mluvit i o terorizmu. Dnes jde světovou válkou proti terorizmu o snahu stíhat postfašizmus. Právnická osoba či subjekt, svéprávný tedy právně odpovědný za své činy, podporující psychoterorizmus stává se teroristou. To platí pro jednotlivce jako pro skupinu, vládu, stranu, organizaci, stát nebo církev. Světová válka proti terorizmu se opravdu týká všech, Česka nevyjímaje. A podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN jsou sankce proti terorizmu všelidsky závazné. Mluví se o střetu civilizací tedy materiálních kultur západu s islámem, je proto užitečné především srovnat jejich bankovnictví. Islámské bankovnictví se liší od západního. Je totiž založeno na etických hodnotách propagovaných koránem. Ve světě přitom působí více než 250 finančních institucí a bank řídících se principy stanovenými koránem. Spravují přitom aktiva v celkové výši okolo 200 miliard dolarů. Základní vlastností islámského bankovnictví je zákaz lichvy. Korán totiž povoluje pouze jediný dru takzvané "drobné" půjčky v dobré vůli. Peníze nelze vydělávat úroky. Ten, kdo půjčuje peníze, nesmí žádat jakýkoliv příplatek nebo úrok. Místo úroku pak funguje smlouva stanovící odměnu dlužníka věřiteli za poskytnutí půjčky. Opce nebo termínované kontrakty, spekulace s budoucími pohyby měn jsou zakázány. Bankovní investice podporují pouze aktivity, které nejsou v rozporu s koránem islámu. Zakázány jsou proto investice do firem, které mají něco společného s tabákem, alkoholem, vepřovým masem nebo hazardem. To pochopitelně skvěle zneužívá a narušuje západní bankovnictví. Nechoďme daleko. Psychoterorizmus lze zažít v paneláku – stačí bydlet v blízkosti teenagera či sousedit s bytem nedoslýchavých sousedů a přes upozornění záměrně rušící své sousedy. Obecně naprostá většina lidí nesnáší hluboké tóny produkované reproduktorovými soustavami. Stejně nepříjemné zvuky však představují vysoké tóny připomínající komáří bzučení. Do obdobné kategorie patří stereotypní zvuky ozývající se s neúprosnou pravidelností. Už stereotypními zvuky se pokoušeli přivést k šílenství své zajatce mnozí váleční "lékaři". Takový psychoterorizmus je neaktuálnější v teplých dnech při otevřených oknech. Kdo chce poslouchat tuto nelidskou hudbu a nerušit sousedy může použít bezdrátových sluchátek, schopné ve špičkové kvalitě přenášet zvuk až na vzdálenost několik desítek metrů a to i napříč stěnami. Takové sluchátka nepotřebují žádné kabely, neruší sousedy a přitom vytvářejí virtuální vjemy všesměrového zdroje. Mají ovšem nepatrnou vadu – cena takových sluchátek činí kolem 18 000 korun. Jděme ještě dále, mnohde působí psychoterorizmus v rodinách. Zdálo by se, že psychoterorizmus podle definice není útokem na zdraví. Velká mýlka. Psychoterorizmus působí stres. Stres má na svědomí spoustu zdravotních problémů, bývá pokládán za jeden ze "startérů" rakoviny. Vyhnout se stresu znamená systematicky proti němu bojovat navozováním životní pohody synergismem. Znamená to pravidelné cvičení, odpočinek, zejména ve věku nad 35 let. Chce to mít pohodu již v rodině, spolupracovat v rodině na dobré pohodě. Je třeba naučit se intenzívně odpočívat na dobu 30 minut uprostřed dne a to i v práci. Během tohoto krátkého odpočinku je třeba mít nohy výše než srdce, vždyť lýtka tvoří jakési druhé srdce. K dobrému odpočinku je třeba používat hlavně dobrou postel a optimální teplotu při spánku, ani chlad, ani teplo. Ve spánku se nemá pracovat, ale prožívat snění. Ke zklidnění duše i těla se dají použít jak příjemné vůně, tak příjemné prádlo osobní a ložní. Pochopitelně hygiena a životospráva. Je toho moc a jediná cesta v boji proti stresu je sledovat pocit synergismu v žití. Pak si člověk vybere i vhodného partnera do nepohody a s nímž bude cesta životem pohodou. Muži i ženy, děti i dospělí, jsou jiní, ale mají se synergismem doplňovat, v rodině i práci. Nová civilizace klepe na dveře každého. Nejde už o třetí kulturní vlnu Internetu, začíná se šířit čtvrtá kulturní vlna MetaInternetu. Je však třeba zvládnout i tu třetí kulturní vlnu. Třeba internetovým bankovnictvím. Internetové bankovnictví (Internet banking) znamená zapnout počítač, přihlásit se k Internetu, zadat heslo a pak použít bankovních služeb jako je příkladně kontrola stavu bankovního účtu, zaslání platebního příkazu nebo založení termínovaného vkladu. Stačí libovolný počítač připojený k Internetu. Výhodou jsou nižší poplatky za služby a časově neomezený přístup ke kontu odkudkoli na světě. Pro založení účtu je však nutné alespoň jednou zajít do "kamenné banky" a uzavřít s finančním ústavem smlouvu a získat tím pádem přístupová a podpisová hesla čii certifikát, jejichž pomocí lze pak obsluhovat elektronicky svůj účet. Cena za vedení účtu činí v průměru kolem stovky za měsíc, jednotlivá služba v průměru několik korun. Do systému internetového bankovnictví se klient přihlašuje prostřednictvím internetových stránek příslušné banky. Rizika zneužití spočívají v nepozornosti uživatelů počítače, který je ponechán bez dozoru. Vždy se vyplatí provést najednou co možná nejvíce operací. Banky se liší v proceduře založení a ve službách. Netřeba se řídit výší poplatků, ale službami jako jsou: přehled transakcí, převody v rámci ČR, příkazy k úhradě a inkasu, převody do zahraničí, obsluha trvalých příkazů a SIPO, založení termínovaného vkladu, podání žádosti o úvěr. Informace o internetovém bankovnictví lze nalézt na webovské adrese fincentrum.idnes.cz. Specializovanou internetovou bankou je eBanka. Telefonní bankovnictví (phonebanking či telebanking) umožňuje spojení s automatickým hlasovým systémem a s telefonním bankéřem. GSM bankovnictví poskytuje bankovní služby mobilními telefony pomocí bankovní aplikace nahrané na paměťovou SIM kartu nebo komunikací klienta s bankou prostřednictvím šifrovaných SMS zpráv. WAP banking je možný pouze se speciálním mobilem podporujícím technologii WAP, je podobné GSM bankovnictví. Homebanking vyžaduje do domácího počítače nainstalovat speciální software, který poskytuje svému zákazníkovi sama banka. Umožňuje propojit bankovní software s účetními programy.

Metakomentář sebraných příspěvků za 27.10.2001 až 2.11.2001

Činit smysluplně je počínání hodno moudrých. Smyslem světové války proti terorizmu je nastolení nové kultury, která bude vládou metazákonnosti. Součástí nové kultury v podobě materiální kultury bude globální civilizace. Lidská kultura se kdysi vydělila z biosféry v podobě homosféry či sociosféry, aby se vyvíjela v etapách či lépe řečeno fázích. Každá fáze lidské kultury je oddělena od minulé fázovým přechodem, po němž se lidstvem rozlévá nová kulturní vlna. První kulturní vlna souvisela s přechodem na zemědělství, druhá s přechodem na průmysl, třetí s přechodem na informace, čtvrtá s přechodem na metainformace. První civilizace je symbolizována orbou, druhá strojem, třetí globální sítí počítačů, čtvrtá globální sítí lidí. Přitom čtvrtou kulturní vlnou se z homosféry vyděluje noosféra, aby se dále vyvíjela s expanzí do vesmíru. Třetí kulturní vlna končí postfašizmem a musí v zájmu další existence lidstva odejít na smetiště dějin. Pravým smyslem stávající světové války je proto skoncovat s postfašizmem a nastartovat čtvrtou kulturní vlnu založenou na aplikaci synergismu, který naši inteligenci i náš intelekt osvobozuje k úsilí vědomě tvořit vlastní evoluci. Ve světě se ovšem v různé intenzitě dosud střetají všechny čtyři kulturní vlny a vytváří turbulenci ve které se vytrácí dějinný smysl evoluce kultury a této světové války zvláště. Každá kulturní vlna má své protagonisty, proto touto světovou válkou dochází ke střetu dějinných civilizací tedy přesně řečeno ke střetu dějinných materiálních kultur a to v globálním měřítku. Největší srážky se čekají mezi třetí a čtvrtou kulturní vlnou. Aby takový střet proběhl s minimálním zlem, je třeba rozvíjet globální kulturu jakožto synergismus kultur lokálních a nikoli jako jejich potlačování. S každou lokální kulturou je proto spřažený metastát a to zásadně mimo tradiční hranice státu. To zajistí transformaci do noosféry s nejmenší destabilizací a nepokoji. Toto nové pojetí kultur vyhovuje více Evropě než USA a odtud se střet třetí a čtvrté kulturní vlny dá očekávat jako střet Evropy a USA. Socializmus zanikl nepochopením třetí vlny, kapitalizmus zanikne nepochopením čtvrté vlny. To je už dnes názorně vidět na neschopnosti USA svými představiteli čelit evoluci a budoucnosti. Střet USA s budoucností je fatální, protože nedokáže opustit svou druhou a třetí vlnu. Evropa musí přistoupit na čtvrtou vlnu už pro svou rozmanitost, nemůže existovat v podobě zřízení USA. Evropa se mnohostí a zároveň jednotou blíží více čtvrté vlně než USA. V důsledku globalizace se však třetí a čtvrtá kulturní vlny odehrává celosvětově. Frontová linie světové války proti terorizmu prochází každým člověkem, protože se globalizací vytváří předěl mezi civilizací umírající a rodící se. Tím se každému člověku otevírá možnost podílet se na tomto boji a přitom si v této ideologické konfrontaci zachovat vlastní svobodu. Ani jedna z verzí dnešních vůdců světa nedává šanci jedincům či malým společenstvím tvořivou spoluúčast ve světové válce a na vytváření budoucnosti, v které budou žít. Lidé jsou k změnám neteční, protože si myslí že se jich nedotkne. Evoluce lidstva je však natolik rychlá, že budoucnost nelze očekávat coby pokračování přítomnosti. Dnešní civilizační změny postihnou každého. Navíc budoucnost lidstva nelze lineárně odvozovat z podoby dnešní civilizace. Z potřeby existování lidstva vyplývá i jeho budoucnost. Vědění budoucnosti osvobozuje naši mysl a vůli od strachu před procesem změny, zakotvuje žití v turbulenci toku změn. Mechanistická civilizace personifikovaná trhostrojem odumírá. Rodí se nová civilizace založená na synergismu a tomu pochopitelně odpovídá i jiný styl myšlení založený na skutečnostním vědomí času, prostoru, logiky, příčinnosti. Vědění budoucnosti rozhoduje o moci. Nejzávažnější politickou otázkou světové války proti psychoterorizmu tedy je, kdo formuje novou civilizaci a nikoliv kdo ovládá tu umírající. Novou civilizaci formuje idea synergismu. Důvod je jednoduchý – synergismus informací, poznatků a lidí šetří materiál, dopravu, energii a čas. Synergismus se stává tím, čím dříve byl kapitál. Synergismus redukuje potřebu kapitálu, je tedy pro kapitál konkurencí, ohrožuje jeho moc, přebírá jeho moc. Synergismus se stává centrálním zdrojem nové ekonomiky, ta však potřebuje duchovní zázemí v kulturalisaci, ve výchově k synergismu. Ústředním zdrojem ekonomiky civilizace čtvrté kulturní vlny už nejsou informace, ale metainformace tedy synergismus informací. Avšak to, že koncept synergismu je definitivní náhradou kapitálu se dosud široce nenahlédlo. Lidstvo, nová civilizace, samotný kapitál, jsou tak stále více založeny na duchovní hodnotě synergismu. Globalita synergismem stále více segmentuje, přibývá různorodosti trhu a s tím i zaměstnanosti a uplatnění lidského nadání. Synergismus revolucionizuje ekonomiku a ta synergismus posouvá do všech oblastí žití. Je jasné že naplnění synergismu zajišťují komunikace všeho druhu a představují základní infrastrukturu ekonomiky nové civilizace – noosféry. Podniky žádají radikálně odlišný druh pracovníků schopných synergismu. Vzniká všeobecný tlak ekonomiky na duchovní kultivaci k synergismu, především ve školách. Zaměstnáním může být cokoliv co přispívá k synergismu. Spotřebitelé chtějí konzumovat duchovní synergismus. Stále více práce užitím synergismu spočívá v duchovní práci, stírá se předsudek o základně a nadstavbě. Jestliže civilizace založená na kapitálu má své meze růstu, pak civilizace založená na synergismu není omezená žádnými mezemi růstu. Naopak ekologické požadavky jsou pouhým důsledkem růstu synergismu. V tomto synergismu spočívá bohatství, protože jeho přidáním hodnota stoupá. Na synergismu se dokonce podílí i spotřebitel. Hodnota pak vyplývá z celkového úsilí o synergismus, nikoli jen z toho či onoho izolovaného kroku v procesu přidávání hodnoty. To platí samozřejmě i pro politiku a politiky. Ať diktatura kapitálu nebo proletariátu je psychoterorizmem občanstva v omezování jeho synergismu. V nové civilizaci se způsobilost k synergismu předpokládá za všeobecnou, všelidskou vlastnost a vyžaduje se především od těch, kteří vedou ve státě, v obci, ve straně, v podniku, ve škole. Společnost není podobná stroji, trh není podoben trhostroji, nová civilizace je organismem. Za bohatství se v nové civilizaci považuje synergismus, protože je nevyčerpatelné ve spotřebě a užitku. Synergismus užitý k tvorbě bohatství se navíc vymyká každé diktatuře a politický zápas různých stran o moc se mění v soutěž o synergismus. Elity bojují o vyšší synergismus, protože jím nabývají svou moc a bohatství. Voličům je konečně dána možnost vybrat si myšlenkově nejpokrokovějšího vůdce. Sami voliči jsou na synergismu zainteresování, protože jim přináší možnost uplatnění a uspět v soutěži, která maximálně posiluje dynamiku, pružnost a tvořivost nové ekonomiky. Synergismus navozuje předjímavou a preventivní politiku zamezující sociálním otřesům. Synergismem neustále působí jednotící vize budoucnosti podněcující rozvoj vyššího synergismu a tím i pracovní příležitost pro každého. Synergismus dává zrod novým metaspolečenstvím, které se dynamicky rodí na MetaInternetu kolem nějakého problému. Surfaři na MetaInternetu využívají energii synergismu k řešení problémů. Školy opouští tovární model masové výchovy a umožňují individuální výchovu přizpůsobenou každému žáku. Vzniká nová individuálně programovaná televize, rozhlas a média. Za široké účasti občanstva vzniká nové zákonodárství. Přes širokou možnost individuality se synergismem čelí individualizmu i kolektivizmu, tvoří se sociální různorodost a životní styly při zachování společenské solidarity. Práce je druhově rozmanitější, způsob trávení volného času variabilnější, umělecké styly a politická hnutí pestřejší. Synergismem existuje více národních, jazykových a sociokulturních skupin na pozadí globální kultury a jazyka. Synergismem se řeší problémy bez koncentrování moci na samém vrcholu organizace. Synergismem demokracie řeší početná rozhodnutí a velké množství rychle se měnících složitých věcí, o kterých vědí účastníci nejvíce. Využívá se informace všech, tím se na krize a příležitosti reaguje rychle a hlavně skutečnostně. Aktivity se realizují v rozmanitých lokalitách, z organizace se stává organisace a jako neviditelné se díky MetaInternetu stávají pilíři nové civilizace. Obci, domovu a rodině se vrací jejich původní síla. Každý si synergismem žití vyšlapává svou vlastní cestu. Žádná skupina se nenechává pozadu, všichni společně spoluvytváří budoucnost, každý se stává pionýrem nové civilizace a budoucnosti. Tím vším se ještě více napomáhá příchodu budoucnosti. To vše ale potřebuje nastavit také ústavu, aby metazákonnost vládla lidem a nikoli aby privilegovaní lidé vládli svévolnickými zákony. Ústava nové civilizace musí zaručit základní lidské právo být vychován ke svobodě a tedy k metazákonnosti. Zákony a instituce zaručené ústavou musí jít ruku v ruce s požadavkem synergismu. Dnešní zastaralost ústav je zřejmá. Demokracie nové civilizace musí být záležitostí synergismu a už ne masovou záležitostí zastupitelské demokracie. Dnešní masová nezpůsobilost k synergismu oslabuje legitimitu demokracie a stranického vládnutí. Vláda většiny nejméně vědoucích a reprezentovaná mandátem zastupitelské demokracie již není vhodná jakožto princip legitimity. Zastupitelská demokracie v prostředí třetí kulturní vlny ztrácí humanizující a demokratizující efekt. Demokraticky volení zástupci voličů vědí stále méně o potřebách žití a tak reprezentanti lidu nereprezentují nikoho, ani sebe sama. Teorie vlády založená na zastupitelské demokracii kolabuje, není schopná postihnout potřeby občanstva, přichází čas synergismu jímž zákony budou formulovat občané sami, témata občanstva je nutno řešit s pomocí občanstva. Proti zvůli elity bude třeba nastavit nejrůznější občanská sdružení jako pojistku zneužití demokracie. Demokratická decentralizace není ještě zárukou demokracie, stále ještě mohou vznikat lokální tyranie. Každá forma moci musí mít metazákonnost jako pojistku zneužití. Navíc demokracie založená na synergismu se v nové civilizaci stává přímo evoluční nezbytností, budoucnost je metařízená, nemůže být ponechána na slepé evoluci. Lidé dospěli do schopnosti genové manipulace, do schopnosti ovládat svou evoluci a při svévolnosti být příčinou svého konce. Budoucnost je třeba směrovaně tvořit, řídit nikoliv budoucnost, ale podmínky pro synergismus lidí. Političtí předáci dnes ve svém psychoterorizmu přehlíží potřeby lidského světa, ignorují nutnost tuto potřebu promítnout do politických programů a postupů vlády, evidentně tím vědomě škodí občanstvu. Proto přichází nová politika a nový způsob vládnutí. Konečně máme koncept budoucnosti a jím také zbraň proti nepřátelům lidstva. Konečně máme pojmy, kterými se o globálních problémech dá hovořit. Konečně máme vizi budoucnosti, o kterou máme usilovat. Konečně máme program, který nám transformaci lidstva pomůže urychlit a usnadnit. Ignorováním synergismu se každá svévolnická moc mění v diktaturu a v prostředí každé diktatury se nutně civilizace degeneruje. Platí to pro diktaturu proletariátu stejně jako pro diktaturu kapitálu. V diktatuře kapitálu demokracie degeneruje v postfašizmus, civilizace je chycena do zajetí byznysu. Ve státní správě bují korupce. Zastupitelská demokracie se stává prostředkem osobního obohacování zastupitelů. Každodenně nás o tom přesvědčuje sám život. Veřejné zakázky za statisíce korun dostávají rodinní příslušníci těch, kteří o jejich udělení rozhodují. Starostové či jejich zástupci podnikají, a to dokonce v oborech, které mají na starosti při správě obce. Za účast v dozorčích orgánech inkasují statisíce korun. Jakožto členové správních orgánů společnosti a coby zástupci většinového vlastníka v rámci obce ovládnou představenstvo a snadno si prosadí výši odměn, která zdaleka neodpovídá hospodářskému výsledku společnosti. Jim ke správě svěřené společnosti svou hrabivostí a nekompetentností posílají ke dnu. Zastupitelské střety zájmů jsou velmi časté v řadě míst. Neexistuje etika zastupitelů, vždyť co není zákonem zakázáno, je povoleno. A postfašistická demokracie si dá záležet, aby tomu v zákonech tak bylo. Zastupitelská demokracie si dělá z politiky byznys. Zákon o ochraně veřejného zájmu sice platí od konce roku 1995, ale obchází se. Politik nemá zneužívat své veřejné funkce k získávání "neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu". Týká se však jen členů vlády, poslanců a senátorů. Na funkce placené z veřejných prostředků na komunální úrovni se nevztahuje. Vykonavatelé zastupitelské demokracie jsou svázáni podnikatelskými aktivitami. Právě na úrovni obecní samosprávy bují postfašizmus nejvíce. V praxi to znamená, že co si nemůže veřejně dovolit ministr, může si dovolit starosta, místostarosta či členové městských rad. V nové civilizaci proti tomu stačí jediné - vykonavatelé zastupitelské demokracie musí být způsobilí v metazákonnosti. To v nové civilizaci platí za dobrý mrav obecně. Přemnohé pak není třeba zákonem vůbec upravovat. Diktatura proletariátu je minulostí, děje se tak i s diktaturou kapitálu. Přechod od jedné diktatury k jiné lze sotva považovat za vyrovnání se s minulostí. Vyrovnat se z minulostí spíše znamená vědět budoucnost a ta je podmíněná svobodou tedy schopností činit metazákonností. Vědět budoucnost v každém případě znamená nekolaborovat s diktaturou tou či onou. Postfašistický způsob myšlení té či oné diktatury spočívá právě ve svévolnosti, v odmítnutí skutečnostní autority ve výkonu svobody. Celý svět a jeho běh lze postihnou metazákonností a nikoliv nějakou svévolnickou pravdou. Pravda pravd musí stále vznikat synergismem pravd. Nikdo nemůže být majitelem Pravdy, ta je dána samou Skutečnosti a lidem vyznávajícím svobodu nezbývá něž ji ve svém žití skutečnostně sledovat. Mluvit o mravním řádu a nevystavit ho na skutečnostně metazákonném základě je typické pro postfašisty všeho druhu. Všechny diktatury útočí na řád Skutečnosti a odmítají ho, vždyť jedině tak mohou zdůvodnit svou svévolnicky ustanovenou ideologii. A podstatou každé ideologie coby –izmu je odříznout svobodu od metazákonností a je to typické zvláště pro postfašizmus jenž ctí pouze svévolnicky, pozitivisticky, silácky a zákonně nastavený psychoteror nad lidmi. Postihnou metazákonnost je ztíženo, k tomu je třeba synergismu informací a tedy synergismu lidí. Právě proto potřebujeme novou civilizaci, v které svoboda bude živena synergismem a jeho metazákonností. Taková svobodná občanská společnost, otevřená synergismu, je proto životodárnou a vlastně jedinou myslitelnou mízou opravdové demokracie. Diktatura proletariátu jakož i diktatura kapitálu psychoteroristicky zaútočila na synergismus občanstva a jeho metazákonnost. Tento psychoteroristický útok byl veden v neuralgickém bodě společnosti – ve výchově ke svobodě. Ta či ona diktatura psychoteroristicky zmanipulovala výchovu lidí, proto už není problém skrytě a nenásilně manipulovat občanstvo podle potřeby diktatury té či oné. Státní kapitalizmus nebo soukromý kapitalizmus, jaký je v tom rozdíl, když státní školství psychoterorizuje výchovu lidí. Jaké vyrovnání se z minulostí, když v školní výchově psychoterorizmus diktatury proletariátu byl nahrazen psychoterorizmem diktatury kapitálu. Vyrovnání se s minulostí spočívá v opuštění státního psychoterorizmu v školní výchově. Jaká svoboda slova, když občanstvo není ke svobodě vychováno, když je psyhoterorizováno ideologií poplatnou té či oné diktatuře. Jako se občanstvo přizpůsobilo komunistickému režimu, tak se přizpůsobilo kapitalistickému režimu. Tenkrát Gottwald, dnes Havel, jaký je v tom rozdíl, když oba jsou představitelé ideologického státního psychoterorizmu. Úctu a respekt si zaslouží pouze ti, kteří se postavili na odpor lidské zvůli, kteří byť nevědomě ctili metazákonnost. Přichází čas soudu a tedy čas opravdového uznaní hrdinů a odsouzení kolaborantů s terorizmem postfašizmu. Nejvážnější a nejnebezpečnější je dnes způsob postfašistického myšlení záměrně zlým úmyslem pohrdáním metazákonnosti škodit občanstvu. Zase můžeme slyšet pohrdání Pravdou Skutečnosti a za pravdu považovat každé dogma zaštítěné mocí jejího garanta. Samostatnost, nezávislost a kritičnost jsou dnes založeny na svévolnickém pojetí světa postfašizmu ignorujícího řád Skutečnosti. Kdekdo se svévolnicky povyšuje na vysvětlovače světa, kteří jsou však sami poplatní diktatuře té či oné. Diktaturou proletariátu či diktaturou kapitálu zase přijímáme totéž zvrácené a nesmírně nebezpečné pojetí světa bez transcendentní metazákonnostní a tedy skutečnostní autority. Stav lidstva je přesvědčivým důkazem kam vede moc diktatury. V Afghánistánu je hladem, nemocemi, přicházející zimou a neúrodou ohroženo až šest milionu lidí, což je čtvrtina všech tamních obyvatel. Statisíce z nich mohou v nejbližších měsících zemřít. Tak dopadá mezinárodní terorizmus "protiteroristické koalice" a vlivu teroristického mezinárodního společenství na tento lid. Dříve Rusko, dnes USA. Už je to tady. Všichni piloti Česka, kteří pravidelně létají do USA se budou muset podrobit speciálním prověrkám na příslušnost k teroristickým organizacím. Vláda USA to vyžaduje od všech států, které udržují letecké spojení s USA. To sedí právě od psychoteroristické vlády USA, která svou smrtelnou kulturní vlnou vede teroristický útok proti lidstvu. Občanstvu vládnou psychoteroristé, a to si je sami volí. Slepé vedou slepí. Nelze se pak divit mnohým labyrintům a klopýtání. Armáda Česka přestává být obranyschopná, je prý potřeba aktivních záloh a jejíž každý člen má dostávat měsíčně 500 korun coby ochotu častěji absolvovat vojenská cvičení. S těmito takzvanými aktivními zálohami se počítá při profesionalizaci armády. Co však Česko potřebuje opravdu přednostně je obranyschopnost vůči psychoterorizmu a ta by měla spočívat na prověrkách parlamentu a vlády na příslušnost k terorizmu. S psychoteroristy v čele má Česko šanci dohonit vyspělou Evropu nejspíše za dvě generace a za tu dobu ale bude dávno napadena diktaturou kapitálu a zotročena superstátem EU. Boj s terorem postfašizmu je v EU běžný. Člověk nemůže důvěřovat trhu, musí vytvářet sebeobranná sdružení. Stát není schopen zajistit kvalitu zboží. U nás jsou občané šizeni prodejci ovoce a zeleniny na kvalitě. Pracovníci České zemědělské a potravinářské inspekce prověřovali v Česku 415 především velkých obchodů. Nevyhovujícího zboží bylo u velkých obchodních řetězu čtrnáct procent, u meších jedenáct procent. Výsledky se výrazně liší v jednotlivých krajích, ale i prodejnách i v rámci jednoho řetězce. Je to hodně o lidském faktoru jak na straně prodejce, tak spotřebitele. Okrádají se i hroby, krádeží přibývá. Kradou se kytky, květináče, ozdobné jehličnany, ušlechtilý kámen i drahé kovy. Návštěvníci hrobů musí dát pozor i na své věci v autech. Postfašisty musí ´často krotit až Ústavní soud. Tak Ústavní soud dospěl k závěru, že pravomoc ministra spravedlnosti podat stížnost k Nejvyššímu soudu porušuje zásadu rovnosti při procesu, protože obviněný takovou možnost nemá. Pro mnohé je ústava cár papíru. Proto je možné, že prý ještě před rokem 1998 agenti StB pracovali zcela vědomě pro vedení tajných služeb. Bývalé vlády do roku 1998 prý kryli agenty StB. Postfašisté sázejí výlučně na zastupitelskou demokracii a panicky se proto bojí referenda či lidového hlasování. Nechtějí lidové hlasování k zásadním otázkám vnitřní nebo zahraniční politiky, nebo nanejvýš lidové hlasováni ke vstupu do EU. O vstupu do NATO referendum nebylo, což je pěknou ukázkou teroristického útoku vládnoucí moci proti občanstvu. Postfašističtí odpůrci referenda svůj psychoterorizmus skrývají za argument, že by stálo kolem půl miliardy korun a mohlo by se týkat i nezásadních otázek. Pravý důvod je v jejich degenerované mysli. Ukázkou psychoterorizmu v poslanecké sněmovně poskytuje případ poslance Ivana Pilipa. Obelstil poslance a ve sněmovně prosadil závažnou změnu obchodního zákoníku, jež by mohla podstatně snížit příjmy státu z privatizace, případně celou privatizaci zpozdit či zkomplikovat. Využil nepozornosti zákonodárců jiných stran a ze zákoníku vymazal paragraf, jenž nyní u privatizace ruší povinnost výkupu akcií od drobných akcionářů a chrání příjmy státu alias občanů. Do poslední chvíle prý tajil závažnost škodlivého návrhu. Je to prý pokoutná novelizace. Návrh prý byl odhlasován "omylem" a přesto odešel do senátu. Úmyslem "normalizátora" prý bylo odstranit obohacování státu na úkor drobných akcionářů i když vedlejším produktem je zřejmé zbrzdění nezodpovědné privatizace. Bez ohledu na konečnou verzi uvedené "novelizace" jsou investoři v každém případě postaveni do nejistoty za co budou muset zaplatit, zda jen za akcie státu nebo i podíly drobných akcionářů. Každý den neustále přináší přesvědčivé důkazy o postfašistickém teroru, kterému je vystaven každý. Proti teroru postfašizmu má občan jedinou možnost a to zakládat občanská sdružení, obrannou spolkovou činnost a to především Internetem či lépe MetaInternetem. Každý člověk vlastní originální informace a data, které však hodnotu nabývají až ve využití jinými. K tomu je třeba jednoduchého prostředku, který by umožňoval snadnou a přístupnou publikaci informací a dat na Internetu. Textový editor volně přístupný nabízí Sun Microsystems Write, patří do balíku Star Office 5.2. Vypadá a umí téměř vše jako Word 2000. K dispozici je však pouze anglická verze ovládání. K volnému použití je také základní verze editoru Software602 Text 2001, program lze stáhnout z Internetu. Profesionální verze stojí kolem 1500 korun. Dalším nejpřístupnějším editorem je Microsoft Works 2000 z balíku Works 2000, jeho cena činí kolem 1300 korun. Podstatné je, aby editor umožňoval jednoduchou přímou prezentaci ve formátu HTML.

Metakomentář sebraných příspěvků za 3.11.2001 až 9.11.2001

Světová válka proti terorizmu je smysluplně rozpoznána a pochopena s tím, že její frontová linie globalizací vede každým člověkem. Psychoterorizmus postfašizmu, ať diktatury proletariátu nebo kapitálu, se totiž dotýká každého člověka planety. Každý člověk si musí ujasnit na které straně frontové linie zaujme své bojové postavení, zda na straně lidstva či proti němu. Kriterium příslušnosti k přátelům nebo nepřátelům lidstva je přitom pro každého člověka velejednoduché - vztahem k metazákonnosti. Přišel čas světovou válku proti terorizmu naplnit spravedlností a právem. Dnešní civilizace postfašizmu psychoterorizmem diktatury kapitálu globalizací působí devastaci životního prostředí rovnající se válce proti lidstvu a znamenající jeho genocidu. U globálního soudu jsou proto z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a z genocidy lidstva obviněni coby reprezentanti stávající civilizace postfašizmu následující právnické subjekty: stát USA, Rádio svobodná Evropa, členové tak zvané protiteroristické koalice v čele s USA, OSN, Světová zdravotní organizace (WHO), Světová obchodní organizace (WTO), Světová banka, Mezinárodní měnový fond, NATO a EU. Uvedené právnické subjekty jsou přímo zodpovědné za globální devastaci životního prostředí stále více a rychleji patrnou už i z kosmu. Na vině je psychoterorizmus postfašizmu v podobě státních, skupinových nebo individuálních teroristických útoků na lidstvo. I věda svými genovými manipulacemi a prostitucí diktatuře kapitálu se podílí teroristickými útoky na lidstvo. Proti terorizmu se nedá bojovat terorizmem a už vůbec se terorizmu nedá racionálně čelit tím, že vše bude kontrolováno. To připomíná utopii komunizmu, že společnost lze racionálně uřídit. Existuje statisíce cílů terorizmu. Jaderné elektrárny, výzkumné reaktory, výzkumné pracoviště, chemické továrny, komunikace, mosty, metro, vládní a veřejné budovy, každá větší lidská sešlost, Internet, to vše může být cílem terorizmu. Dokonce snadno může být teroristy použita "špinavá" bomba tedy obyčejná konvenční nálož s radioaktivním materiálem. Ta může být jednoduše odpálena na dálku a zasáhnout oblast na delší dobu nepřístupnou. To největší nebezpečí však na lidi číhá z psychoterorizmu, ten globálním postfašizmem pomalu a jistě působí globální genocidu lidstva. Přitom nositelem tohoto psychoterorizmu jsou nejbohatší státy planety. Postfašizmus se zaklíná svobodou, která je však svévolnictvím volností. Ke svobodě coby odpovědnosti skutečnostně činit je třeba kulturnosti a nikoliv pouze racionálnosti. V každém případě k větší bezpečnosti žití se nedá dojít racionálním či legislativním omezením svévolnosti. A už vůbec ne legislativním přikázáním svobody. V boji proti světovému terorizmu postfašizmus opět používá terorizmu. V zoufalství nad neústupností Talibanu USA začaly používat zbraň hromadného ničení. Jde o bombu BLU-82 což je vůbec největší známá konvenční puma o hmotnosti 6750 kilogramů a velikosti menšího automobilu. Tato bomba, které se říká Daisy Cuter (sekačka sedmikrásek), má naprosto smrtící účinek v okruhu 600 metrů od místa svého dopadu a tlaková vlna po její explozi je patrná do vzdálenosti několika kilometrů. Pumy BLU-82 se shazují z letadel C 130 v minimální výšce 1800 metrů, což má být dostačující k tomu, aby tlakovou vlnou nebylo poškozeno bombardující letadlo. Už se nevede válka proti teroristům, ale proti pěšákům, přičemž válečný psychoterorizmus dopadá na obyčejné lidi. Někteří jako vždy na tom vydělávají. Tak vypadá válka vedená civilizovanými barbary s necivilizovaným světem středověku. Nabídky pomoci USA ve válce v Afghánistánu přišly z Velké Británie, Německa, Kanady, Austrálie, Itálie, Francie, Nového Zélandu, Turecka, Filipín, Španělska, Japonska, Polska a také Česka. Uvidíme, kdo se tohoto postfašistického tažení aktivně zúčastní. Tak zvaná protiteroristická koalice mystifikací klame, když operaci proti terorizmu zaštiťuje svobodou. Se svobodou má její tažení proti terorizmu pramálo. I u nás se svobodě špatně rozumí a záměrně se občanstvo udržuje v klamu. Ve světové válce proti terorizmu vskutku jde o svobodu, ale jakožto odpovědnosti za dodržování metazákonnosti. U nás největším mystifikátorem občanstva ve věci svobody je ODS a její předseda. ODS je prý připravena převzít vládu v zemi. Ve válce proti terorizmu však svým psychoterorizmem patří mezi nepřátele lidstva. Ano, politická, hospodářská i sociální situace v Česku je křehká, nejistá a zranitelná. Příčiny tohoto stavu jsou jasné a adresné, je jimi psychoterorizmus postfašizmu. Je to bohužel především ODS, která Opoziční smlouvou a Tolerančním patentem psychoteroristickou vládu postfašizmu umožnila. Cestami psychoterorizmu a za cenu poškozování zájmů občanů se ODS dostala k podmíněné moci, chce vládnout psychoterorizmem bez vládní odpovědnosti za budoucnost občanstva. ODS spolu s ČSSD nevídaným způsobem spoluzadlužila občanstvo a pohrdáním metazákonnosti znevážila sám koncept svobody. Důsledky úřadování tohoto postfašistického bratrstva jsou dramatické, protože vlastní občanstvo zatáhlo do války proti lidstvu. K tomu občas významně napomohli ostatní poslanci a senátoři stojící vůči nim v opozici. Tisíckrát ODS může říkat, že je pro svobodu, pouze klame když svým odporem k metazákonnosti je proti svobodě a za její psychoteroristické omezování. Ve frontové linii války proti terorizmu ODS stojí evidentně proti lidstvu, občanstvu. Občanstvo, které si nechá ubírat svobodu odpíráním metazákonnosti pod záminkou větších fiktivních jistot a bezpečí, jištěných zákonností psychoterorizmu, nakonec nebude mít ani jedno, ani druhé. Následující rok volební klání na parlamentní, senátní i komunální úrovni dává občanstvu šanci účastnit se boje proti psychoterorizmu a to tím, zda svou volební odpovědnost za vládu odmítne svěřit postfašistům všeho druhu. Světovou válkou proti psychoterorizmu vzniká jednotný zájem společný všem – zájem svobodně žít a nebýt zotročen žádnou diktaturou. Umění politiky v podmínkách stávající světové války spočívá v boji za svobodu metazákonností a proti psychoterorizmu, který masově zotročuje každého poctivého člověka. V mohutnění a vyostřování ideového střetu mezi lidstvem a jeho nepřáteli je dnes a denně každý konfrontován. Nejde o levici či pravici, ale o psychoterorizmus postfašizmu vyskytující se na levici i pravici. Občanstvo má v psychoterorizmu postfašizmu společného nepřítele a novou prosperitu mu může přinést pouze nová antipostfašistická civilizace. V Česku nejsme bez naděje uspět, protože proti postfašistickým demokraciím západního typu máme něco navíc totiž zkušenost s postfašistickou demokracií východního typu. Máme generace občanstva, které si pamatují diktaturu proletariátu a proto se nepokoušejme o nastolení diktatury tentokrát kapitálu. Těch deset let vládnutí a spoluvládnutí ODS stačilo. Občanstvo Česka má před sebou dějinný úkol vytvořit novou civilizaci založenou na každodenní demokracii a tak nastartovat rostoucí prosperitu pro každého. Na prvním místě v tom je svoboda coby odpovědnost neomezená svévolnickou zákonností, ale podléhající autoritě metazákonnosti. Každodenní demokracie znamená maximální posílení prostředí občanské společnosti, v níž se vyloučením psychoterorizmu může realizovat to, co je v lidech tvůrčí, aktivní a silné. Deset let působnosti ODS každému občanu Česka přesvědčivě a jasně ukázalo kam vede postfašistická zastupitelská demokracie a vládnutí všehoschopných politických, hospodářských a finančních elit. Účast ve volbách každému dává šanci jak skončit s postfašistickou nadutostí, všude kolem nás bobtnající a sílící. Světová válka proti (psycho)terorizmu dává každému občanu ambici postavit se do frontové linie za svá nezcizitelná lidská práva. Podvody a zločiny, které nám předvedli několikeré vlády posledních deseti let jsou zločinem, s nímž musí být naloženo jako s jakýmkoli jiným zločinem proti lidskosti, válečným zločinem včetně genocidy lidstva. Vládnutí posledních deseti let jsou inspirací pro světový boj proti (psycho)terorizmu. Bezpečnost občanů, jejich majetku a soukromí nelze vynutit zákony, zastupitelskou demokracií, ale pouze novou civilizací, lépe řečeno novou kulturou totiž demokracií bez jakékoliv diktatury. Právě rozšíření občanských svobod a vytváření šancí pro obranná sdružení či spolky občanů jsou zárukou pořádku a bezpečnosti na každém pracovišti a bydlišti. Nikoliv další administrativní a zákonná opatření prosazované cestou zastupitelské demokracie, ale jednoduše zásada slušnosti a dobrých mravů vystavěná na ctění metazákonnosti nám zaručí svobodu, tím bezpečnost a prosperitu. Takto se musí změnit nejen Česko, ale také EU a celý svět. O to více to platí pro každou politickou stranu. Souhlasit s vládní účastí ODS znamená souhlasit s psychoterorizmem postfašizmu, postavit se do frontové linie proti lidstvu. Nedejme už nikdy nikomu příležitost, aby (psycho)teroristickým útokem na lidi dostal možnost zpochybňovat svobodu založenou na metazákonnosti. Chceme-li uspět v globální soutěži kultur, pak musíme svou kulturou přistoupit k nové civilizaci. Buďme si toho naléhavě vědomi právě svobodou a tedy odpovědností za metazákonnost v boji proti (psycho)terorizmu a za prosperitu. V prvé řadě se chopme obecního referenda, které může nejlépe iniciovat příslušné občanské sdružení. Opravdová občanská demokracie vede občany ke svobodě a nemusí se v boji s (psycho)terorizmem jakéhokoliv referenda obávat. Lidé vychovávaní v duchu postfašizmu ovšem smysl pro odpovědnost nemají, protože nejsou schopní svobody. Takoví lidé totiž nejsou schopni synergismu a tak čím větší místní referendum, tím menší jsou šance odpovídajícího občanstva na rozhodování o místních problémech. Už jen k žádosti o vypsání referenda se musí sehnat velký počet místních občanů. A petice občanů jsou postfašistickému zastupitelstvu jen odpadním papírem. Místním referendem je přitom míněno přímé vyjádření ano či ne k předloženým otázkám spadajícím do samostatné působnosti obce. Návrh na konání místního referenda musí být podpořen podpisem oprávněných občanů (podporovatelů) v obci nebo městské části podle velikosti: do 3 000 obyvatel 30%, do 20 000 obyvatel 20%, do 200 000 obyvatel 10%, nad 200 000 obyvatel 6% oprávněných obyvatel. Místní referendum nelze vyhlásit o volbě a odvolání starosty, zástupce starosty, obecní rady a dalších členů volených zastupitelstvem. Místní referendum rovněž nelze vyhlásit ve věcech rozpočtu obce, o místních poplatcích. Zastupitelstvo může místní referendum jednoduše negovat, když po jeho podání svévolnicky rozhodne ve stejné věci. Je sice možné, aby se navrhovatel nebo jeho náhradník proti prvnímu zamítnutí obecního zastupitelstva do 14 dnů od jeho doručení odvolal novým zdůvodněním, ale to je již právnická džungle a nikoliv občanská demokracie. Pochopitelně místní referendum nemůže být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a taktéž ve věcech, v nichž se rozhoduje ve správním řízení a ve věcech rozdělení obce se vznikem příliš malé obce (méně než s 300 občany). Návrh na opakování místního referenda v téže věci není možné podat, jestliže od rozhodnutí posledního v téže věci neuplyne 24 měsíců. V diktatuře kapitálu - jak jinak - je místní referendum v zajetí nákladů, jeho cena se pohybuje od několika desítek až set tisíc, což je pro některé obce nepřijatelným zásahem do rozpočtu a tak je šmahem odmítáno. Potřeba místního referenda je nabíledni. Zastupitelé místní, jakož i státní, totiž rozhodují z pozice svévolnické moci a síly tedy mafiánsky. K tomu postfašistické zákonodárství umožňuje za obecní zastupitele volit lidi k výkonu takové funkce naprosto nekompetentní. Místnímu referendu lze podstatně napomoci Internetem. Proto v době Internetu stát se jeho účastníkem je občanskou povinností a to z jiného důvodu, MetaInternet se skrze novou kulturní vlnu stává přímým prostředkem demokracie. V dnešní době to není žádná utopie, vždyť přístup na Internet má více než 37% obyvatel Česka. Stále platí, že prevence je nejlacinější léčba a to platí pro zdraví jedince jako pro občanstvo. Chtít místním referendem napravovat chyby obecního zastupitelství je zpozdilost nezodpovědného a tedy svobody neschopného voličstva. Volit postfašistu do zastupitelstva toho či onoho svědčí o nedostatečné způsobilosti ke svobodě. A není se co divit, když stát svým školstvím záměrně vychovává malé postfašisty. Potom se s postfašizmem setkáváme všude. Dětská prostituce, to je také obrázek postfašistického terorizmu diktatury kapitálu. V Česku po každé páté dívce či po každém desátém chlapci ve věku do 14 let někdo chtěl sex za peníze nebo jinou odměnu. Čtyři procenta dívek a šestnáct procent chlapců z posledních ročníků základních škol připouští prostituci jako výdělek peněz. Mnozí k prostituci přijdou přes drogy, jiní přes pornografii a chudobu. Prostituci známe i v politice, mnozí politici jsou prodejní k čemukoliv. Tak pozemkový fond šel na ruku lidovcům - KDU-ČSL našla způsob, jak nechat vydělat své členy. Straníkům k tomu stačilo založit firmu pro vymáhání pohledávek a přihrávat ji v kompetenci státní instituce kšefty. Provize za vymožení dluhu jsou tučné. Prostituce politiků monopolistickým zájmům je známá. Privatizace elektrárenské společnosti ČEZ a šesti distribučních firem bude monopolistickým porušením ochrany hospodářské soutěže. Vytváří totiž stav, kdy jeden subjekt bude vlastnit podstatnou část výroby elektrické energie, přenosovou síť a podstatnou část distribuční sítě. To by bylo velkou překážkou pro vznik efektivního soutěžního prostředí a navozením diktatury kapitálu podstatná zábrana dosažení pozitivního efektu vůči spotřebitelům. Stejná výtka platí i pro souběžně privatizovaný sektor plynárenství. Monopolizmus je smrtelné nebezpečí především pro hospodářskou soutěž, nedivme se že ho stíhá i postfašizmus. Z obavy proti osočení z monopolizmu i počítačový kolos Microsoft je ochoten udělat ústupky a ukončit několikaletou soudní při se státem USA. Největší ústupek se týká uvolnění části zdrojového kódu operačního systému Windows. Konkurenti tak konečně budou mít šanci vytvářet programy, které budou bez problémů pod Windows fungovat. Získají tak v podstatě přístup k zhruba 400 milionům osobních počítačů pracujících pod tímto systémem, na který si dělal monopolistický nárok pouze Microsoft. Poměrně závažný ústupek učinila uvedená společnost i v tom, že se prý podřídí dozoru tří nezávislých expertů, kteří budou mít přístup k veškerým postupům, technologiím, a dokonce i k firemním účtům. Microsoft musí také přestat trestat uživatele svého produktu za to, že užívají paralelně i produkty konkurence. Ostatní výrobci se prý zase dočkají rovnocennějších licenčních podmínek. Dohoda se však nelíbí kromě konkurentů softwarového obra i většině z osmnácti států unie, které žalobu na Microsoft podávaly společně s ministerstvem spravedlnosti USA. Navrhovaná mimosoudní dohoda, která počítá s několika ústupky Microsoftu, navíc prý obsahuje takové množství výjimek, že některé body bude prostě nemožné v praxi realizovat. K dohodě se vynořilo takové množství kritických připomínek, že mnoho státních zástupců (ze strany žalujících států USA) nyní cítí, že tyto problémy je třeba řešit. Šest z osmnáctky států USA tak zřejmě nepodepíše s Microsoftem mimosoudní dohodu. Dokonce hrozí, že státy USA samostatně podají novou žalobu na monopolní chování Microsoftu. Navíc pokračuje i vyšetřování monopolních praktik Microsoftu v Evropě. Zástupci Microsoftu další vyjednávání a ústupky odmítají. Kdyby byl Microsoft zastáncem čtvrté kulturní vlny, pak by sám v rámci interní oponentury přešel k součinnému antimonopolnímu rozdělení, neboť pouze jednota v mnohosti dává šanci vítězit v pokroku. Čtvrté kulturní vlně se budou muset podřídit nejen Microsoft, ale i OSN, NATO, EU, USA. Čím dřív zmizí jejich dinosauří vedení, tím lépe pro lidstvo i pro ně samé. Novou civilizací jde o novou kulturu, o novou universalitu, o globální kvalitu, o globální kulturní invariant. Jde o dlouhodobou platnost něčeho podobného jako u světové židle. Světově výjimečná židle "od Thoneta" číslo čtrnáct byla vyrobená v počtu stamilionů exemplářů, počínaje prvním už v roce 1859 v moravských Koryčanech. Přesto je nedostižná, protože je jednoduchá, přitom špičková jak po estetické stránce, tak pohodlností, váhou, trvanlivostí a konečně i cenou. Na židli číslo 14 tělesně normální zdravý člověk může sedět několik hodin, a přitom se neunaví, což rozhodně nelze říci o mnoha současných židlích, přestože jsou konstruované na základě výzkumů početných specializovaných pracovišť. Patentovaný princip výroby spočívá v ohýbání svazků dřevěných dýh v horkém klihu. Křesla, stoličky i stolky, postele a věšáky. Z ohýbaného dřeva se vyráběly i jiné pozoruhodné kusy, houpací sofa s podložkou i pro nohy, holičská křesla, zkosené stoličky k harmoniu, invalidní vozíky, skládací nemocniční nosítka. Ale i dětské houpačky, tenisové rakety a sáňky, ty zvláště krásně vypracované. Ono klasické "od Thoneta" se vyrábělo i v bambusové variaci. Podobnou universalitu představuje také elektronická pošta. Zavináč v elektronickém dopisu slaví třicetiny. První zpráva přes počítač byla předána v roce 1969 i když přitom počítač příjemce zkolaboval. První e-mailový software a to už včetně e-mailových adres vznikl už v roce 1972. V roce 1979 byl e-mail obohacen o emotikony (grafické prvky skládající se ze znaků latinky, které vyjadřují nálady a pocity lidí). Dnes je e-mailová adresa běžnou součástí vizitek, protože cena zaslání elektronické zprávy je nižší a přitom nohem rychlejší a pohodlnější než u klasického způsobu.

Metakomentář sebraných příspěvků za 10.11.2001 až 23.11.2001

Frontová linie světové války proti terorizmu globalizací vede každým člověkem vždyť psychoterorizmus postfašizmu, ať diktatury proletariátu nebo kapitálu, se dotýká každého člověka planety. Přišel čas světovou válku proti terorizmu naplnit bojem za spravedlnost a právo. Každý může boj proti terorizmu naplnit snadno tím, že svou kompetentní účastí na zastupitelské demokracie nejen že nebude volit psychoteroristy, ale také v rámci svobody slova agitovat proti jejich volbě. Psychoterorista se přitom pozná snadno, ve své-volnosti je mu cizí a odporná vyšší autorita metazákonnosti, vlastní je mu každá svévolnická autorita delegovaná mocí tou či onou. Stávající civilizace postfašizmu psychoterorizmem diktatury kapitálu skrze jevenou globalizaci působí devastaci životního prostředí rovnající se válce proti lidstvu a znamenající jeho genocidu. Proto jsou USA, coby vedoucí síla tak zvané protiteroristické koalice či výstižněji psychoteroristické koalice, u globálního válečného soudu obviněny z válečných zločinů proti lidstvu, ze zločinů proti lidskosti, z genocidy lidstva. Odmítavý postoj USA k životnímu prostředí jakož i k četným dalším mezinárodním úmluvám je toho jasným důkazem. USA se snaží vystupovat proti terorizmu a přitom samy na svém občanstvu i občanstvu jiných států páchají státní psychoterorizmus. Tak zvaná protiteroristická koalice se pokouší přesvědčit veřejnost, že teroristé nemají k dispozici jaderné zbraně hromadného ničení, jakoby zbraní hromadného zbraní už nebyla tak zvaná "špinavá bomba" do níž lze použít dokonce i komponenty vyhořelého jaderného paliva. USA přitom zatajují, že tou největší zbraní hromadného ničení je psychoterorizmus používaný postfašizmem diktatury kapitálu. Psychoterorizmus ve všech podobách ohrožuje celý systém strategické stability lidstva. To jsme mohli znovu zažít. Na New York opět spadlo letadlo, tentokrát asi nešťastnou náhodou, utržením motoru a kormidla těsně po startu. Spadlý airbus řady 300 přitom patří k nejspolehlivějším na světě. Po celém světě vzlétá jeden airbus každých deset vteřin a havárií bylo dosud jen velmi málo. Příčinou jeho katastrofy bylo sotva nedodržení bezpečného odstupu mezi startujícími letadly, kdy předcházející letadlo Jumbo vytvořilo turbulence schopné poškodit letadlo letící v závěsu. V každém případě nemohl následný vír způsobit jakoby odstřižení celého kormidla včetně směrovek. Okamžitě po neštěstí prudce klesla většina světových burz v očekávání dalšího teroristického útoku na USA. Světové finanční trhy byly opět v šoku, klesl dolar i ropa. Strach z neznámého srazil cenu akcií dolů. Ukazuje se jak hluboce je v lidech fixován psychoterorizmus, kdy nehoda je považována za útok terorizmu. Poukazuje to jen na to, že hlavním nepřítelem lidstva je postfašizmus a jeho nejúčinnější zbraň hromadného ničení – psychoterorizmus. Státní psychoterorizmus nejúčinněji útočí na školách dirigovaných postfašistickým státem a spravovaných elitou druhé kulturní vlny tedy zastánci masové postfašistické výchovy. Rovněž zastánci třetí kulturní vlny praktikují ve školách psychoterorizmus a to metodou soutěžení s preferencí elitářských dominátorů šikanujících méně úspěšné. Pouze v nepatrném počtu, sporadicky či chvilkově se ve školách uplatňuje čtvrtá kulturní vlna sázející současně kolektivitou i individualitou na spolupráci a na výchovu ke svobodě. Podstatou školní výchovy čtvrté kulturní vlny je hledat řešení problémů všemi způsoby, především však atypicky vůči dnešním školám. Typické pro novou školu je, že děti sedí v hloučcích, radí se, odbíhají, hledají. Děti se učí synergismu, nachází řešení problému bez posmívání se pomalejším, ty pomalejší se učí od těch rychlejších, ti rychlejší nacházejí motivaci u těch pomalejších. Každý pracuje svým tempem a má radost ze synergismu navozeného spoluprací. Učí se nejen synergismu informací, ale především synergismu coby způsobu komunikace. Učení za pomoci synergismu také vede k větší rychlosti a lepší paměťové fixaci. Sám učitel i žáci se vzájemně učí metamanažmentu. Nová škola používá počítače, ten však nesmí vylučovat synergismus. Všestranné výukové programy na CD-ROM jsou pouze doplňkem při výchově k synergismu. Zvláště při výchově nejmenších dětí počítačové výukové programy nesmí nahradit synergismus rodičů s dětmi a dětí mezi sebou, jak je to nyní běžné. Stávající škola globálně porušuje základní lidská práva. Globálně a státem dirigované masové školství druhé kulturní vlny působí psychoterorizmus, který sice dobře připravuje na konkurenční boj v podmínkách trhostroje, ale v globálním měřítku vede k sebezničení lidstva. Psychoterorizmus globalizací prolézá každým společenstvím lidí a mnohý ho už často pozná jako domácí psychické násilí. Patří k němu nátlak, týrání svěřené osoby, týrání partnera, omezování osobní svobody, ublížení na zdraví, vydírání, nebo dokonce dohnání k sebevraždě. Většina případů domácího psychoterorizmu se týká vztahů partnerů, opakuje se a je kombinací fyzického a psychického terorizmu. Odehrává se většinou v přítomnosti dětí a odtud se šíří do škol, aby se jeho adresáty stalo žactvo a dokonce i učitelstvo. Jde o naléhavý problém, který se však jen v rámci rodiny nevyřeší. Už rodiče musí být k synergismu vychováni, aby k němu mohli vychovávat. Vždyť citové spříznění synergismem je často důležitější než láska sama. Životního partnera si vybíráme dle vlastní volby a často pod tlakem tělesnosti sexu či zamilovanosti. Zamilovanost je slepá, ohlupující a namísto, aby byla něžně vroucí, je daleko spíše srdce rvoucí. Rve mysl z ducha synergismu a partnerský svazek zotročuje tělesností. Pevný partnerský vztah je nutno budovat výhradně synergismem jakožto vztah spolupráce a součinnosti. V manželství neklaďme proto za prioritní otázku milenecký vztah partnerů, ale zkoumejme spíše úroveň citového spříznění synergismem. A toto spříznění synergismem může mít nesčetně podob, nejen podobu tělesně sexuální a majetkovou, ale také duchovní coby hřejivý domov přetékající spokojeností, smíchem a lidstvím. Absencí citového spříznění synergismem se partnerský vztah mění na utilitářskou a vypočítavou symbiózu vedoucí soutěží až k na nenávistnému soupeření. Svévolnost zotročuje, metazákonnost osvobozuje. Svévolnost decimuje, hubí, ničí a oslabuje každé partnerství. Svévolnost absencí synergismu provokuje k násilí a zlým činům. Zamilovanost se snadno změní v nenávist a hrabivost v zločin s následným trestem, jemuž předchází vazba. Už vazba stává se trestem pro viníka. Vazba na nevinném je však psychoterorizmem. Vazebně stíhaný je zproštěn obvinění nejen proto, že proti němu není dostatek důkazů, ale také proto, že celou věc neudělal a někdo si to na něj vymyslel. Přitom dostat se do vazby je ve světě postfašizmu snadné a to uplatněním psychoterorizmu ze strany partnera i státu. K obvinění z trestného činu policie potřebuje svědectví a stává se, že i křivé. Poučný je popis takové události. Učiňme myšlený pokus. Příkladně jste vaším partnerem obviněn z falešného znásilnění, nebo dokonce z pohlavního zneužívání vašich dětí, pak máte vazbu prakticky zaručenou. Takže jakožto nevinný člověk se do vazby dostanete velmi snadno a další váš osud bude následující. Jste předvolán na policii, tam vám sdělí obvinění, a když se chcete bránit, tak vám sdělí, že na to máte prostor v obhajobě a teď si stěžovat nemůžete. Poté vám vše seberou, řeknou vám, že máte v podstatě smůlu a můžete si vybrat advokáta. Když na něj nemáte, tak vám soud možná nějakého ustanoví, ale rozhodně ne teď. Jakožto vazebně zadržený jste naprosto bezbranný, nemůžete nikam zatelefonovat, nikomu nic říci, nikdo se s vámi nebaví, jste odsouzen k potupnému čekání v policejní cele, aby na vás státní zástupce podal návrh na vzetí do vazby. V poutech, většinou neumytého, neupraveného a s pokořenou důstojností vás dovedou před soudce, který má během 15-20 minut rozhodnout o vašem propuštění nebo vazbě. Po krátkých přednesech, kdy se ke slovu často pořádně nedostane ani váš případný advokát - je-li vůbec přítomen – o vašem osudu na dalších minimálně 6 měsíců rozhoduje člověk, který vás viděl 15 minut. Pokud vás coby nevinného nepropustí ze zadržení, následuje něco, co jste dosud ve svém životě ještě nikdy nezažil. Bez jakýchkoliv práv a možnosti, že byste zavolal blízkým, vás odvedou v poutech do antonu, který spěšně vyrazí do nejbližší vazební věznice. Tam vám seberou i poslední zbytky důstojnosti, vydají vězeňský mundúr a předestrou vám Řád výkonu vazby. Z něj zjistíte, že nemáte právo prakticky na nic, o vašich obědech, večeřích, vstávání, vycházkách, v podstatě o všem bude rozhodovat vychovatel či dozorce. Poté vás zavřou do malinkého prostoru a tam spolu se skříňkou, lůžkem a záchodem trávíte útrpným čekáním čas na rozhodování ve vaší věci nevinně uvazbeného. Své blízké můžete vidět maximálně jednou za 14 dní, a to ještě, když to dobře vyjde, hodinu za přítomnosti třetích osob v místnosti. Přes nevinnu a chybějící důvody pro vaše vzetí do vazby odvolací soud o tom rozhodne nejdříve po dvaceti dnech. Nikoho nezajímá, že jste nevinen, že se zpřetrhají vaše vazby v běžném životě, že přijdete o zaměstnání, pověst, rodinu i zdraví, ve vazbě jste coby nevinný pod nejhorším psychickým tlakem. Jakožto nevinný člověk nemůžete vůbec nic, můžete si maximálně číst, chodit na vzduch hodinu denně a dívat se do zdi. Pracovat nesmíte, a tak jste odsouzen k osudnému ochabování vašich psychických a fyzických schopností. Jen psychicky silní jedinci takový vazební psychoterorizmus vydrží bez újmy na svém zdraví. Toto také ví policie. Na konci tohoto martýria se možná prokáže vaše nevina, ale vám se nikdo neomluví, nikdo vás neočistí, nikdo vám nedá zadostiučinění, nikdo vás neodškodní za prodělaný psychoterorizmus. Tak vypadá vazební psychoterorizmus postfašizmu, který si každý může snadno představit, ale sotva zažít. Psychický terorizmus domácí lze zažít poměrně často, je na konci i začátku domácího fyzického násilí. Je to pochopitelné v civilizaci na psychoterorizmus orientovaného postfašizmu. Zažít státní a skupinový psychoterorizmus zastupitelskou demokracií je na denním pořádku, účinně mu asistují státem dotované církve, zejména katolická ve svých psychoteroristických zařízeních. A co nevykoná postfašistické školství, to dokoná základní vojenská služba. Mnozí se proto snaží psychoterorizmu vojny vyhnout, vždyť diktatura kapitálu je všemocná. Brancům lze za třicet až padesát tisíc prodat modré knížky, čímž se zbaví povinného psychoterorizmu státem přikázané služby na vojně. Ovšem jako každá korupce se to prokazuje těžko, zájem mlčet je na obou stranách. Jsou však i tací zaměstnavatelé, kteří si absolvování vojenské základní služby a tedy psychoterorizmu kladou jako podmínku pro přijetí do pracovního poměru. Vždyť co nedokáže postfašistické školství a základní vojenská služba, to dokončí stejně orientovaná vězeňská služba nebo manažment zaměstnavatele. Takto k postfašizmu vychovaný člověk uplatňuje psychoterorizmus v rodině a práci a jím také tak vede své děti i své podřízené. Mnozí před takovým světem utíkají do světa drog, alkoholizmu, workoholizmu, sekt a náboženství. Pochopitelně k postfašizmu vychovaný člověk není schopen metamanažovat své žití, především zdravotní stav občanstva se zhoršuje, státem garantované zdravotní zabezpečení neúměrně zatěžuje státní kasu. Člověk vychovaný psychoterorizmem postfašizmu není schopen tvůrčího žití, nikdy nedojde radosti z žití, je mu odepřen cit lásky, protože není schopen prožití synergismu. Globalizací a psychoterorizmem postfašizmu lidstvo žijí v jakémsi planetárním ghettu, lidem jsou odpírána základní či universální lidská práva spočívající ve výchově ke svobodě. Proto je každý jednotlivý stát tak zvané protiteroristické koalice u globálního soudu obviněn ze státního psychoterorizmu omezujícího základní lidská práva jak vlastního občanstva, tak slabších států lidského společenství. Boj proti individuálnímu a skupinovému terorizmu se vyčerpá, ale boj proti státnímu psychoterorizmu má trvalou platnost určenou nutností zachovat další existenci lidstva. Jeden státní psychoterorizmus právě končí v Afghánistánu, aby tam byl silou a mocí USA zaset jiný. USA k ničení frontových pozic Talibanu použil zbraně hromadného, důsledek se dostavil. Bleskový běh událostí se ale vymkl kontrole USA, Taliban se v podstatě bez boje stáhl ze svých pozic a přešel na partyzánskou válku, tak osvědčenou právě v Afghánistánu. Hrozí vyřizování účtů a občanská válka etnik mezi jihem a severem. Odpovědnost leží na USA, ty se snaží přenést ji na OSN, to je však příliš průhledný manévr protiteroristické koalice zbavit se odpovědnosti za trestnou výpravu proti Afghánistánu. V Afghánistánu od samého počátku jde o něco jiného než o nekonečnou spravedlnost alias trvalou svobodu. Bylo by s podivem, kdyby tomu v diktatuře kapitálu bylo jinak. USA se zoufale potřebují vetřít do centra Asie a Afghánistán je k tomu ideálním územím. Afghánistánu se dávno říká země věčné války právě pro své strategické postavení v Asii. Afghánistán byl po tisíciletí křižovatkou civilizací a kultur. První města se tu objevila již 3000 před naším letopočtem a vedla jimi hlavní obchodní tepna mezi Čínou, Indií a Persií do východní a jižní Evropy. Slavnou minulost zažil Afghánistán za doby Alexandra Velikého coby východní výspa jeho říše. Afghánistán ovládalo nejen mnoho říší, ale také řada různých náboženství. Rozkvět Afghánistánu často udusili sousedé nebo silnější nájezdníci. Především Čingischánovy mongolské hordy v r. 1221 zničily zavlažovací systém a proměnily tak úrodnou půdu nenávratně v poušť. Za dobu své nejslavnější minulosti (především za řecko-baktérské říše 239-130 př.n.l. vzniklé na troskách říše Alexandra Velikého) shromáždil Afghánistán jeden z největších zlatých pokladů minulosti. Země z nejchudších ukrývá jednu z nejcennějších sbírek zlatých artefaktů na světě. Na dvacet tisíc zlatých předmětů – především sošek, šperků a mincí – leží ukryto ve speciálním betonovém bunkru. Poklad byl objeven v roce 1978, kdy ho tým sovětských archeologů objevil. Invaze tehdejšího Sovětského svazu následovala v roce 1979. Tehdejší prosovětský afghánský vládce Nádžibuláh poklad ukryl ve speciální jeskyni vyztužené železobetonem. Jediný přístup k pokladu je údajně možný přes speciální ocelové dveře vybavené sedmi zámky, klíče od nich dostalo sedm různých lidí, z nichž tři jsou již po smrti. Vznikla obava, že poklad bude Talibanem zničen, proto také UNESCO informace o jeho poloze předalo USA. Za útokem na Afghánistán a zničení Talibanu se tedy může skrývat i přízemní motiv pokladu. Čas odhalí pravé motivy. Ovšem situace se opakuje, antiteroristické hordy slídící po šéfovi Al-Kajdy a po jiných strategických zařízeních v Afghánistánu hrozí opět zničit částečně nově vybudovaný zavlažovací systém a uvést Afghánistán do občanské války. Lid Afghánistánu si užívá osvobození od psychoterorizmu Talibanu. Taliban skončil, měl by se vzdát, na gerilovou válku je pozdě, lid a okolnosti jsou proti němu. Ovšem jednoduché to pro Afghánistán není, s jedním psychoterorizmem skoncoval a nový v podobě hnízdiště zahraničního vměšování pod maskou OSN se mu vnucuje. Budoucnost Afghánistánu zajistí pouze suverenita jeho lidu, bez zahraničního vměšování. Řešení nabízená a vnucovaná zvenčí nemohou být účinná. Taliban, ostuda islámu i lidstva, je poražen, šéf AL-Kajdy neznámo kde, vypařil se jako pára. Al-Kajda je však globální organizace bez pevné hierarchie a struktury, zničení několika buněk a šéfů nemá pro její životaschopnost žádný vliv, zřejmě se ještě lépe zamaskuje zvláště v USA. "Odveta" se rozplynula jako sám Taliban i Al-Kajda. USA jsou bezradné, proto na Úsamu bin Ládina živého nebo mrtvého vypisují stále vyšší částky, která už dosáhla částky 25 milionů dolarů. Kolabující Taliban z trucu slibuje za likvidaci prezidenta USA G. W. Bushe 50 milionů dolarů. Ovšem rychlý kolaps Talibanu otevřel kritickou fázi "odvety", po vzoru USA čeká "odveta" poražené, hrozí hladomor, ohroženo je přinejmenším 120 tisíc afghánských dětí na životě. Následky "odvety" v podobě humanitární katastrofy rozhodně ponese tak zvaná protiteroristická koalice. Válka civilizací, kultur a kulturních vln kolapsem Talibanu nekončí, naopak nabývá ještě větší intenzity. Diktatura kapitálu reprezentovaná USA se bude snažit nejdříve navnadit Afghánce na peníze a vetřít se do jejich přízně, když to nepůjde pak mezi nimi vyvolá třenice a povolá k jejich potření OSN svými jednotkami. Lid Afghánistánu si musí být vědom, že se může sjednotit pouze kolem islámu, že jeho úhlavním nepřítelem je civilizace a kultura reprezentovaná takzvanou protiteroristickou koalicí, protože ta je také nepřítelem lidstva a tím všech kultur. Psychoterorizmus postfašizmu ohrožuje lidstvo, islám nevyjímaje. Válka proti psychoterorizmu si globalisací nevybírá bojiště a účast v boji někde na opačném konci světa znamená otevřít bojiště i na domácí půdě. Německý parlament těsným rozdílem hlasů vyslovil důvěru vládě sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera a zároveň souhlasil s vysláním německých vojáků na pomoc psychoteroristické koalici. Spojení hlasování o vyslání vojáků bundeswehru s otázkou důvěry vládě však působilo na koalici jako elektrošok. Taková léčebná metoda rychle působí, ale přináší těžké vedlejší účinky a právě ony budou vládu Německa trápit po zbytek jejich dnů. Německo si nevzalo poučení a navázalo na svou válečnou minulost, proto je u globálního soudu obviněno ze spoluúčasti na válečných zločinech proti lidstvu, na zločinech proti lidskosti, na genocidě lidstva. Není se co tomu divit, vždyť v podmínkách globality se psychoterorizmus stal zbraní hromadného ničení. Postfašizmus musí globalitou začít bojovat sám proti sobě svými zbraněmi, i tak zvaná demokracie postfašizmu přes zamaskovanou diktaturu kapitálu přináší novoty. Tak třeba prostitutky jsou legalizovány jakožto živnost. Chtějí tím pádem práva klasického živnostníka, vždyť legálně státu odvádějí daně z příjmu. Prostitutka má "vlastní firmu", ve které je zároveň majitelkou i jedinou zaměstnankyní - ideál kapitalizmu. Dosud si však samostatně podnikající prostitutky nemohly otevřít legálně firemní účet u některého bankovního domu. Soud však rozhodl: získávají si peníze legitimním způsobem, a proto musí mít možnost ukládat je na podnikový účet. Prostitutky – řemeslnice chtějí mít v rámci zaměstnání ve veřejných domech také svou vlastní odborovou organizaci a tím pádem kolektivní pracovní smlouvu a také pojištění proti dlouhodobé pracovní neschopnosti. Ženy v nočních klubech už nestojí mimo zákon. Legalizovaná prostituce zlepšuje pracovní podmínky i bezpečnost zákazníků. Jsou pod dohledem úřadů a sami chtějí dohlížet na úřady. Evropský soud uznal, že prostituce je řemeslo a za určitých podmínek samostatného podnikání ekonomická aktivita. To dává šanci i našim tuzemským prostitutkám uplatnit se v ekonomické soutěži, neboť lidé z kandidátských zemí, kteří samostatně podnikají v EU jsou oprávněni k takovému nakládání, jež není o nic méně výhodné než nakládání s firmami a občany členských států. Jinak řečeno s prostitutkami samostatně podnikajícími z kandidujících států se má zacházet stejně jako s těmi ze států EU – a to včetně udělování práva pobytu. Boj proti postfašizmu se realizuje jeho vlastnímu zbraněmi – svévolností. Postfašizmus je založen na volné soutěži, ale tato svévole má meze, začne-li volnou soutěž omezovat. Diktatura kapitálu musí sama ve svém zájmu stíhat nedovolené monopolní nebo kartelové ovládání trhu. Proto Evropská komise udělila pokuty v celkové výši 855 milionů eur, které zaplatí osm výrobců vitaminů z Evropy a Japonska za to, že v letech 1989-1999 udržovaly vysoké ceny pomocí nedovolených kartelových dohod. Zvláště nepřijatelné pak je, že toto ilegální chování se týkalo látek, které jsou životně důležité ve výživě a mají zásadní význam pro normální růst a uchování života. Přitom tři čtvrtiny požadované pokuty zaplatí dva hlavní viníci, švýcarský Roche (462 milionů eur) a německý BASF (296 milionů eur). Udělená pokuta poputuje do rozpočtu EU, v každém případě se pokuta nepromítne u spotřebitelů a v manažmentu dotyčných firem. Nejen v hospodářské sféře, ale i v politické oblasti existuje možnost kartelové dohody politických stran. Opoziční smlouva a Toleranční patent nejsou nic jiného než takovou kartelovou dohodou, která se však v rámci postfašizmu toleruje i když nepochybně omezuje volnou soutěž politických stran a navíc v rámci zastupitelské demokracie nastoluje nepřípustný monopol a diktát postfašistických zákonů. Udělit "pokutu" takovým politickým stranám má možnost každý volič, od lidí zotročených diktaturou kapitálu však nelze takové uvědomění očekávat. Psychoterorizmus diktaturou kapitálu ovládaných masmédií snadno dovede lidi zmanipulovat do role nemyslící masy lidských papoušků. A to už není tak daleko od výsledku diktatury proletariátu. Diktatura kapitálu začíná diktovat státům, ale rafinovaně - psychoterorizmem. Mezinárodní měnový fond nechce hrát přední roli v boji proti finančním zdrojům terorizmu a nehodlá rozšiřovat svůj mandát na roli globálního finančního četníka. Svůj psychoterorizmus bude provádět nenápadněji a to podmiňováním jakýchkoliv půjček loajalitou s tak zvaným hnutím protiteroristické koalice a to cestou úprav legislativ příslušného státu proti neomezené moci kapitálu byť teroristického původu. Je to dobrý počin na autovykolejení postfašizmu a diktatury kapitálu. Diktatura kapitálu nezná hranic a její epidemie se šíří tak rychle, že je vlastně pandemií. Ve válce proti psychoterorizmu se vlastně uplatní každý exponent postfašizmu, stačí svévolnost jen přehnat a takových je mnoho, lidí i států. K tak zvané psychoteroristické koalici patří také Česko, stačí tedy sledovat jeho státní psychoterorizmus, abychom došli obrázku stavu světa. Diktatura kapitálu si razí korupční cestu do věznic a mezi policisty. Není se co divit, vždyť korupce vládne mocí diktatury kapitálu celé společnosti. Příkladem občanům jsou samotní politici a zákonodárci. Policie zadrží ředitele TV Novy, nejdříve ho obviní z trestného činu poškozování věřitele, které vzápětí pozmění na pokus poškodit věřitele. Kéž by vláda a ostatní potentáti zastupitelské demokracie byli stejně kvalifikování ve vztahu k občanstvu. Vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci se nedokáží domluvit. Jedni zatknou a pošlou do vazby, jiní z vazby vzápětí propustí. Působí prý politické tlaky. Vyšetřovatel kauzy ředitele TV NOVA je pod policejní ochranou. Ochranku přitom uděluje policejní prezident jen v obzvlášť závažných případech, kdy hlídané osobě hrozí bezprostřední nebezpečí. S žádostí navíc musí nejprve souhlasit ministr vnitra. Dotyčný vyšetřovatel prý kvůli případu čelí výhružkám a zastrašování, neznámí útočníci ho už zbili s následkem pracovní neschopnosti. V kauze se nápadně angažuje ODS, připomínány jsou nestandardní finanční vztahy ředitele TV NOVA a šéfa ODS Václava Klause a demonstrace posledním jmenovaným. O Kocourkově postfašistického státu svědčí také případ znojemského mostu spojující Česko s Rakouskem. Ten v první polovině devadesátých let získala v privatizaci soukromá firma, ta však nyní uvažuje i o tom, že drahám jen prodlouží končící nájemní smlouvu. Dráhy jí dosud platí sto tisíc korun ročně, navíc se dráhy musí starat i o údržbu mostu a ta co každý rok stojí dalšího čtvrt milionu. Jde jediný případ tohoto druhu v Česku. České dráhy chtějí uvedený železniční viadukt odkoupit zpět, protože kvůli nevýhodné smlouvě hrozí, že přestanou jezdit do Rakouska. Je to absurdní situace, kdy ministerstvo dopravy prodá kus cesty, po které dráhy jezdí, a ještě novému majiteli platí nájem. Vinni z toho jsou úředníci z Fondu národního majetku a ministerstva dopravy. Ti totiž zamítli žádost Českých drah o vyjmutí mostu z privatizace a prodali jej. Neoprávněně tak zneužili pravomoci změnit razítkem charakter majetku a navíc donutili stát za takto zprivatizovaný majetek platit. Navíc most byl vyhlášen kulturní památkou a spadal tak i do kompetence ministerstva kultury. Most byl zprivatizován na základě vládního usnesení. Nedivme se tomu, když všemu vládne psychoterorizmus diktatury kapitálu a jeho postfašističtí vykonavatelé. Stát psychoterorizmus uplatňuje vůči úředníkům, ti pak vůči občanům. Aby totiž úředník mohl napsat nějaké rozhodnutí na počítači, musí se na některých krajských úřadech zařadit do pořadníku zájemců. Počítačů je málo. Stát krajům zatím nedodal slíbené počítačové vybavení. Reakční doba úřadů se protahuje, bit je psychoterorizmem nakonec občan. Psychoterorizmem stát poškozuje občany. Tak ČNB se postfašistickými metodami marně snaží zvrátit měnový kurs a oslabit českou korunu. Zdařilo se to na pouhých čtrnáct dnů. Intervence ČNB se nevydařila. Propříště by si ČNB měla uvědomit, že se neodpovídá jen měně, hospodářskému růstu, politikům a exportérům, ale také a především občanstvu. Všichni by si měli uvědomit, že se stáváme intenzivní ekonomikou, která nemůže spoléhat na nižší náklady kvůli malým mzdám a slabému kurzu měny. Pro zvyšovaní efektivity nezbývá než konečně zvolit synergismus za metatechnologii, která umožní uvést do souladu ekonomiku s měnou, což pro banky všeobecně znamená zvládnout ji první. Kam vede postfašistický manažment bank přesvědčivě ukázala tak zvaná česká cesta. Neplatit bankám půjčky, přece po česku jednodušší je nesplácet a nakonec si svůj dluh za zlomek původní ceny přes překupníka koupit. V Česku běžný postup. Umožňuje to pomalá práce soudů a postoj komerčních bank, které nekontrolovaly své dlužníky a své pohledávky raději předaly státní České konsolidační agentuře. Účet za skupování vlastních dluhů však soukromníkům platí daňoví poplatníci. Ztrátu uvedené agentury totiž hradí státní rozpočet. Tak funguje státní psychoterorizmus na občanstvu. V západních demokraciích soudy věřitelům alespoň část peněz rychle vrátí cestou konkurzů, dražeb majetku dlužníků nebo přeměnou pohledávek na akcie firem a jejich ozdravěním. To, že si dlužníci koupí za zlomek ceny zpět svůj dluh, se ovšem děje na celém světě. U nás kvůli špatnému právnímu prostředí však mají dlužníci větší šanci uspět. Nákup dluhů pro dlužníka se děje převážně přes zprostředkovatele a je nepostižitelný. Málokdy je konečným kupcem dluhu přímo dlužník, pro toho není výhodné dluh oficiálně umazat, při jeho koupi by také musel platit vysoké daně. Je tak výhodnější, když dluh má spřátelená firma, která může splatnost podle potřeb posouvat. Původní věřitelé by sice mohli vymáhat jen rozdíl mezi prvotní výší dluhu a částkou, kterou za něj od státní agenturu dostali. Ovšem banky úvěry dobrovolně převedly a nevznikla jim tím pádem škoda, nýbrž újma, která je nežalovatelná. Neplatit – být neplatičem – se vyplácí právnickým osobám, fyzické osoby jsou snadněji postihnutelné soukromými exekutory. Zbavit dlužníkův majetek je dnes jednodušší, dostane se i na lidi, kteří dluží na první pohled velmi malé částky, třeba jen několik stokorun. Jakmile má věřitel v ruce takzvaný exekuční titul (na jehož základě lze mimo jiné zabavit věci dlužníka), což může být mimo jiné rozhodnutí finančního úřadu či správy sociálního zabezpečení, pak nemusí k soudu, ale může se rovnou obrátit na exekutora. Jako exekuční titul poslouží rovněž notářský zápis. Věřitel pak předá exekuční titul soukromému exekutorovi, který zařídí vše potřebné. Obstaven může být majetek i účet. Exekutor se může dostat do bytu i násilím s vylomením zámku za asistence policie a zámečníka, přičemž co cenného zabaví záleží na jeho libovůli. Hodnotu zabavených věcí určuje exekutor, případně spolu se znalcem. Vykoupení zabavených věcí řídí exekutor a tím i podmínky jejich prodeje v dražbě. Exekutor má ničím neomezenou pravomoc přikázat srážky ze mzdy, nebo zablokování peněz na účtu. V prostředí postfašizmu je to ovšem i účinný nástroj psychoterorizmu, stačí když se exekutor zmýlí nebo si na někoho zasedne, vždyť svůj výkon nemá nutně kompetentně podmíněn vlastněním metalicence k metazákonnosti. Podobně je to s psychoterorizmem v případě různých registrů dlužníků. Občan má sice teoretickou možnost obrátit se na soud, ale soudit se se soudem, s tím nechce mít žádný právník nic společného. I když soud uzná pomýlenost, vše se vrátí na kompetentní úřad, který ve svém postfašizmu má jediný psychoteroristický efekt – zastrašit. Chtít od soudu satisfakci za újmu psychoterorizmu je v podmínkách státního psychoterorizmu absurdní. Vždyť zákon ani jiná právní norma nestanoví vykonavateli exekuce povinnost přezkoumávat bez dalšího správnost údajů uvedených v usnesení na jehož základě výkon rozhodnutí provádí. Ani soudu zákon nestanoví povinnost přezkoumávat před vydáním usnesení, jímž výkon rozhodnutí nařizuje, správnost údajů, které uvedl v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí oprávněný. Ani občanský soudní řád poté již neřeší případnou odpovědnost oprávněného za nesprávné údaje uvedené v návrhu na výkon rozhodnutí. Takový zákon v žádném případě neřeší otázku odpovědnosti za následky způsobené platnou právní úpravou, byť by se podle této právní úpravy řídila činnost orgánů státu. Chyba lávky, výkon práva může být současně bezprávím jednoduše proto, že orgán státu při výkonu svojí pravomoci sice neporuší zákon, ale poruší nadřazený zákon zákonů – ústavu a metazákonnost. Exekutor se už jen pro slušné jednání má vyvarovat násilí a psychoterorizmu. Zvláštním případem exekutorů jsou dodavatelé vody, plynu, elektřiny a telefonních služeb. Ti si vždy ověřují exekuci, nejprve se snaží o upomínku, pak o dohodu, a teprve potom o exekuci s následným vypovězením smlouvy a vymáháním dluhu u soudu. Ovšem chápat psychoterorizmus jakožto zločin je pro postfašistické právo něco nepřijatelného. Psychoterorizmus je ovšem zločinem ať se ho dopouští kdokoliv, státní orgán nebo občan. Především postfašistickým zaměstnaneckým manažmentem psychoterorizmus pronásleduje každého člověka planety a pozná se už prezentací firmy, nejviditelněji inzeráty. Inzeráty požadující například za uchazeče o zaměstnání jen člověka do 30 let nebo jinak diskriminující jsou řídké. Zato psychoterorizmus schovaný ve formulacích mezi řádky inzerátu uchazeč o zaměstnání může vhlédnout často. Inzerát je pro zájemce často prvním vizuálním kontaktem s budoucím zaměstnavatelem a vypovídá o firemní kultuře a o vztahu inzerující společnosti k zaměstnancům. Nejen obsah sdělení, ale jeho rozsah a forma o inzerentovi mnohé signalizuje. I špatná firma umí udělat formálně dobrý inzerát. Dobrá firma však věcně špatný inzerát pustí do světa jen zřídka. Postfašistický nátěr manažmentu a podnikové kultury se snadno pozná nic neříkajícími anglickými názvy a jinak potvořenou češtinou. Psychoterorizmus je zřejmý už z inzerátů cele publikovaných v cizím jazyce. Solidnost inzerátu je obrazem solidnosti manažmentu inzerující společnosti. Arogantní inzerát vyjadřuje aroganci manažmentu k zaměstnancům. Aroganci vůči občanstvu však psychoterorizmem vyjadřuje především legislativa, ta je natolik složitá, že nedává šanci laikovi se v ní vyznat. Kdo má peníze na advokáta má také větší šanci na postfašistickou spravedlnost. Nikoliv právo a spravedlnost, ale diktatura kapitálu vládne a to lze nejlépe demonstrovat v kauze Nova versus ČNTS. Tu v prvním kole výrokem Krajského soudu v Praze vyhrála ČNTS, v druhém odvolacím kole ji vyhrála NOVA, v třetím kole Nejvyšší soud zrušil verdikt Vrchního soudu a vrátil kauzu na došetření Krajskému soudu. Soudní koloběh pokračuje od začátku. Pochopitelně nelze dávat vinu cele soudům, když postfašistické zákonodárství k postfašizmu nutně zavazuje i soudy a spravedlnost. Tak třeba zákon o spotřebitelském úvěru nastavuje leasingovým firmám jiný režim, protože je zvýhodňuje. Leasing je totiž odlišný od klasických spotřebitelských úvěrů, a to příslušný zákon nezohlednil a leasingové finanční služby se netýká. Na to byli předkladatelé zákona ovšem upozorněni, ale přijaté znění svědčí o tom, že upozornění nebylo akceptováno. Firmy poskytující leasing tedy vůči jiným úvěrovým firmám nemusí zákazníkům prozrazovat kolik je stojí roční úrok. Zveřejnění ročního úroku totiž umožňuje zákazníkům velmi rychle si vybrat nejvýhodnější firmu. Dosud to bez složitých výpočtů bylo nemožné. Zákon tak nastavil spravedlivější soutěž pro jednu skupinu a nespravedlivou pro jinou skupinu firem a zákazníků. Opravdu typicky postfašistické zákonodárství. Také psychoterorizmus úřadů a úředníků podléhá válce kulturních vln. Postfašizmu úřednictva zvoní hrana, úřednická agenda se pomalu a jistě přesouvá na Internet. Internet se globalitou stává nutností. Čas se stává úzkým profilem života, banalita i byrokracie musejí jít stranou. Lidé jsou čím dál více imunní vůči reklamě. Je to pěkně vidět na sledovanosti televizí, když vysílá televizi krátce poklesne její sledovanost. Někdy je to marné – všude jsou reklamy – jakoby by televize měly tajnou kartelovou dohodu. Lidé začínají být vůči reklamě obranyschopní. Také internetovská reklama je nucena tuto imunitu prolomit nestandardností. Standardní reklamní proužky neboli bannery patří do starého železa. Jde o to, že čtenář si nevšímá ničeho, co vypadá jako reklamní proužek, má stejný tvar, nebo se nachází na místě pro něj nezajímavém. Důsledkem je snížení počtu kliknutí na banner. Jiným důvodem je ovšem také volitelné odstranění bannerů vůbec a to z důvodů zrychlení načtení webovské stránky. Jde o to stále měnit polohu bannerů a zaujmout neotřelými podněty třeba jen cyklickou změnou podoby bannerů webovské stránky. Lidé na Internetu ovšem hledají především informace a tak je třeba jejich synergismem vytvářet invariantní podoby. A pravdivostí začne být postfašizmu horko. Už nepůjde jen o chyby, ale o lži. Dnes jsou s vládou ve při časopisy Respekt a Reflex, s Internetem leckdo.

Metakomentář sebraných příspěvků za 24.11.2001 až 7.12.2001

Světovou válkou proti terorizmu všech variací čili multiterorizmu konečně chápeme globalizaci i globalisaci. Podstatou globalizace je dobře utajený psychoterorizmus. Proto frontová linie světové války proti multiterorizmu vede globalizací každým člověkem, vždyť diktatura kapitálu či proletariátu se dotýká každého člověka planety. Boj proti multiterorizmu je bojem o svobodu založenou na metazákonnosti, která tvoří metakategorickým imperativem náplň člověka čtvrté kulturní vlny a základ nové globální civilizace. Světová válka proti multiterorizmu nabývá nové dimenze. Stávající civilizace postfašizmu psychoterorizmem diktatury kapitálu skrze jevenou globalizaci neuváženými metazákonnost ignorujícími genovými manipulacemi působí globální devastaci životního prostředí rovnající se válce proti lidstvu a znamenající jeho genocidu. Postfašistické prostředí v USA umožnilo poprvé oficiálně klonovat lidské embryo. Zákony USA totiž sice zakazují užívání peněz z daní na vývoj klonování lidí, ale umožňují to soukromému kapitálu v soukromých společnostech, aniž je vyžadováno vlastnění licence k metazákonnosti. Je pouze otázkou času, kdy se genové manipulace diktaturou kapitálu stanou záležitostí zbraní hromadného ničení. Lidstvo si neuváženou genovou manipulací může přivodit obdobnou katastrofu, jaká potkala dinosaury. Proto jsou USA, coby současně vedoucí síla technologie genové manipulace a psychoteroristické koalice, u globálního válečného soudu obviněny z šíření zbraní hromadného ničení, z válečných zločinů proti lidstvu, ze zločinů proti lidskosti, z genocidy lidstva. Společnost Advanced Cell Technology sídlící ve Worcesteru státu Massachusetts naklonovala zárodek lidského embrya ve formě shluku několika set buněk, kterou hodlá využívat jako zdroj kmenových buněk aniž vlastní licenci k metazákonnosti a je proto u globálního válečného soudu obviněna z šíření zbraní hromadného ničení, z válečných zločinů proti lidstvu, ze zločinů proti lidskosti, z genocidy lidstva. Bez uvedené metalicence lze takové počínání přirovnat k dítěti, které si hraje s odpalovacím zařízením atomové bomby. Světová válka proti terorizmu přešla do nové a závažnější fáze, nabyla nové globální kvality světového boje proti multiterorizmu. Stát USA totiž uskutečnil teroristický, psychoteroristický a bioteroristický útok na lidstvo – bez jakýchkoliv legislativních zábran ponechal volný průběh klonování lidských zárodků. V prostředí diktatury kapitálu spoléhat na etiku nelze, řeči o bioetice nebo dokonce o etice vědy jsou směšné. Právě pro globálně vládnoucí diktaturu kapitálu je lidské svévolnické počínání nutno vybavit universální bezpečnostní pojistkou v podobě všeobecně zavazující metazákonnosti. Vedle psychoterorizmu se zbraní hromadného ničení stal bioterorizmus. Bezprostřední nebezpečí nyní hrozí lidstvu ze strany živelné manipulace s lidskými geny, z klonování. Šmahem a dogmaticky zakázat výzkum v oblasti manipulací s lidskými geny nelze, takové počínání by zase bylo jen diktaturou. Klonování totiž může být za metaetických podmínek využito ku prospěchu lidstva. Představa je taková, že lékaři vlastnící licenci k metazákonnosti budou schopni vzít nemocnému jeho buňku, její jádro pak vnést do vyprázdněného vajíčka, to pak stimulovat k dělení, jako by bylo oplodněno. Tomu se říká klonování. Po několika dnech se vyvíjející vajíčko zastaví ve vývoji, vyjmou se z něho kmenové buňky, které se dále zkultivují, až vytvoří kmenové buňky vhodné k opravě pacientovy nemocného či zničeného orgánu aniž ho pacientův imunitní systém odmítne. Kmenové buňky jsou totiž dosud funkčně nerozlišené buňky schopné proměnit se v jakékoliv jiné. Jde o to naučit se je vytvářet a řídit jejich vývoj. Tomu se říká teraupetické klonování. V různých státech platí různé zákony, některé takové experimenty zakazují, jiné je za zvláštních podmínek povolují. I když se prý první experiment s klonováním člověka nepovedl, je třeba reagovat. Jde o to zasáhnout, než se klonování mocí diktatury kapitálu vymkne kontrole a záležitostí multiterorizmu. Globální soud proto činí opatření. Jakákoliv právnická nebo fyzická osoba, která se bez licence k metazákonnosti uchýlí ke genové manipulaci, především s lidskými geny, dopouští se teroristického, bioteroristického a psychoteroristického útoku proti lidstvu a je obviněna, stíhána a trestána z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti a ze záměrného úmyslu genocidy lidstva. Síť svévolnických genových manipulátorů je považována za teroristickou a jako nebezpečná lidstvu likvidována fyzicky i finančně. Kterýkoliv kapitál podílející se na svévolnických genových manipulacích je považován za prostředek k bioterorizmu a multiterorizmu. Za teroristické organizace jsou považovány všechny právnické subjekty, které poskytují podporu státu USA, tedy především OSN, NATO, EU, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Světová zdravotnická organizace, Světová obchodní organizace a mnohé další. Za multiteroristické jsou považovány státy takové, které podporují bioterorizmus USA a také výše uvedené organizace. Území a zákonodárství USA vytvářejí podmínky podporující bioterorizmus genových manipulací a ty jsou považovány za zbraně hromadného ničení. Proto by USA měly umožnit přístup inspektorům lidstva, kteří by kontrolovaly zda v USA nejsou vyvíjeny genetické zbraně hromadného ničení. V každém případě takovou úlohu nemohou vykonávat inspektoři OSN, protože ti nevlastní licenci k metazákonnosti. USA vyvíjejí zbraně hromadného ničení, biogenetické nebo psychoteroristické, a pokud je produkují nebo pouze umožňují jejich produkci, pak musí čelit následkům. Pokud někdo poskytuje útulek nebo legislativní zázemí bioteroristům, svévolnicky manipulujícím s geny, stává se sám bioteroristou. A jelikož USA vyrábí genetické zbraně hromadného ničení, jimiž lze psychoterorizovat státy, musí za to skládat účty. Na pořadu odvetných akcí jsou také ostatní státy, na jejichž území operují bioteroristé svévolnicky manipulující s geny. Všechny státy musí spolupracovat na nezávislé kontrole arzenálů zbraní hromadného ničení, k nimž patří také státní psychoterorizmus. USA si nejsou jisti vlastní bezpečností, vždyť na jejich území působí bioteroristé ohrožující občanstvo vlastní i ostatních států. USA se nyní nejvíce obávají útoku virem pravých neštovic. O co jde? Nejprve přichází horečka, preeruptivní stadium trvá jeden až dva dny, pak přichází vyrážka, skvrny přecházejí v puchýřky s tekutinou, po zasychání se tvoří krusty. Smrtnost je zhruba třicet procent. Onemocnění pravými neštovicemi se v USA nevyskytlo už od roku 1949. Poslední případ pravých neštovic na světě byl hlášen v roce 1977 v Somálsku. V roce 1980 vyhlásila Světová zdravotnická organizace neštovice za celosvětově vymýcené. Pravé neštovice jsou však opět v kursu, protože dovolují nebezpečné genové manipulace. Od očkování proti pravým neštovicím se upustilo pro nežádoucí vedlejší účinky, například záněty mozku. Očkování je účinné nejméně tři roky. Stát USA se obává bioteroristického útoku a přitom ho vůči lidstvu provedl, proti skupinovému terorizmu vyvolal světovou válku a přitom proti lidstvu globálně uplatňuje bioterorizmus a státní psychoterorizmus. Ovšem dokud státní terorizmus bude indukovat skupinový terorizmus, dotud bude válka pokračovat. USA přes dílčí úspěchy ve válce proti izolovaným teroristům přesto globálně prohrávají a tak vyhlásily další trik – kdo prý udá teroristy, dostane za odměnu vízum či občanství. Tažení proti vůdcům skupinového terorizmu rovněž ztrácí smysl, když se z nich stanou legendy. Legenda neumírá, legendou lze přežít a vyhrát, následovníci mají vzor i magnet. Psychoteroristická koalice alias multiteroristická koalice z vůdce Al-Kajdy, za pomoci médií, učinila válečnou legendu, a tak ukázat světu jeho tělo bude považováno za trik z dvojníkem. Takový trik naopak bude jen podporovat jeho legendu, kterou si bohatý šéf Al-Kajdy může dovolit v mnoha variacích. Globalizací státní terorizmus přerůstá v nadstátní a strašák terorizmu je užit k terorizmu. EU využívá psychoterorizmu k postfašistické integraci Evropy. Státní terorizmus mocí byrokracie EU nabývá nadstátní formy. Boj proti skupinovému terorizmu je zneužit nejen státním, ale už nadstátním psychoterorizmem. Kořeny terorizmu obecně spočívají v pohrdání metazákonností, která je vlastní diktatuře kapitálu i diktatuře proletariátu a nevyhýbá se EU a samozřejmě postkomunistickým státům. Integrace Evropy má smysl jedině bojem proti jakémukoliv terorizmu tedy proti multiterorizmu. EU nemůže existovat v podobě skrytého postfašistického nadnárodního psychoterorizmu. Integraci Evropy chtějí postfašisté uskutečnit na základě byrokracie a většinové demokracie, aniž je jištěna metazákonně to jest minimálně společnou ústavou. To pravé sjednocující je právě evropská ústava, stejně důležitá jako euro. Politiku a ekonomiku nelze separovat. Společné evropské ústavě pak podléhá jak byrokracie, tak zákonodárství a především vylučuje postfašistickou svévoli jednotlivců, skupin nebo davů. Jedině Evropa se společně sdílenou ústavou může být garantem úspěšného boje proti multiterorizmu. Naopak bez společné ústavy bude Evropa jistou cestou k nadnárodnímu postfašizmu a psychoterorizmu. Události posledních měsíců ukazují, jak boj proti skupinovému a individuálnímu terorizmu stává se už ne státním, ale nadstátním psychoterorizmem. Budoucí postfašistickou moc dnešní EU lze prozatím alespoň náznakem vytušit v ekonomické oblasti. Za kartelové dohody poškozující volnou soutěž a zákazníky dala EU přísné tresty. Největší belgický výrobce piva Interbrew zaplatí pokutu 46, 5 milionu eur. Na kartelové dohodě se podílela firma Alken Maes coby dceřinná společnost Danone. Danone pro opakovaný přečin zaplatí 44,6 milionu eur. Výrobci kyseliny citronové zaplatí 135,2 milionu eur za účast na tajných kartelech. Mezi nimi vyniká švýcarský koncern Roche, který zaplatí už druhou pokutu ve výši 63,5 milionu eur. Velmi nebezpečná je kartelová dohoda všude, kde jde současně o světový monopol. Příkladem budiž případ aukčních síní Sotheby’s a Christie’s, která ovládá zhruba 90 procent světových dražeb umění. Obě aukční síně musely dosud vyplatit odškodné ve výši 512 milionů dolarů poškozeným zákazníkům, Sotheby’s ještě navíc padesátimilionovou pokutu. Chování všech výše uvedených firem ukazuje pohrdání jejich zákazníky, kteří mají jedinou zbraň – aktivní bojkot uvedených firem a také firem spolupracujících. Na Internetu není žádný problém dovědět se kdo je kdo. Globalizací ovšem existují nadnárodní kartely vymykající se jakékoliv kontrole a sankcím. Příkladem budiž jmenován známý ropný kartel OPEC. Existují i minikartely. Tak třeba dva díleři ČSOB se navzájem kryli a způsobili bance škodu 2,4 miliardy korun. Mnoho neznámých minikartelů terorizuje své zákazníky, klienty i voliče. Jak lze psychoterorizovat občany ukazují praktiky tabákových koncernů, když zamlžují zdravotní dopady kouření. Cigarety označované jako light, tedy s nízkým obsahem dehtu mylně vyvolávají představu menšího zdravotního rizika. Jen v USA se těchto cigaret prodává 87 procent. Tabákové společnosti uzpůsobily cigarety pro testy tak, že stroje provádějící měření zaznamenají nižší obsah škodlivin, přičemž cigarety nadále obsahují plnou dávku dehtu a nikotinu. Jedním ze způsobů manipulace s testy je zvětšení velikosti nebo počtu větracích otvorů v cigaretovém filtru. Propagování cigaret s označením light jakožto výrobků s nízkým rizikem kouření je tudíž zavádějící. Jsou i jiné klamavé způsoby. Psychoterorizmus reklamy na tabákové výrobky je v zájmu postfašistické diktatury kapitálu. Zákazem reklamy se pak předně usiluje o snížení psychoterorizmu. To nepochopili poslanci Česka svým rozhodnutím, že reklama na tabákové výrobky bude působit především psychoterorizmem. V psychoterorizmu nemohli zůstat za velkým bratrem pozadu. Psychoterorizmus zabíjí, nejen přímo. Účinky psychoterorizmu jsou markantně patrné v Izraeli. Na pozadí války proti terorizmu se v Izraeli rozhořela válka státního a skupinového terorizmu. Terorizmus ten i onen je hnusný, ten státní však přece jen hnusnější. Likvidace terorizmu terorizmem je typická ukázka postfašizmu. Prý jde o pingpongový terorizmus. Popravdě prvotní je na vině státní terorizmus Izraele, nedal Palestincům šanci vytvořit vlastní stát a naopak v Palestincích indukuje skupinový terorizmus. Proto je Izrael coby stát a právnická osoba plným právem u globálního soudu obviněn ze státního terorizmu, z psychoterorizmu, z multiterorizmu, z podněcování občanské války a to se všemi důsledky z toho plynoucími. Psychoterorizmus globalizací pocítí každý, občané USA rovněž. Největší obchodník s energií v USA Enron definitivně zbankrotoval. Mnoho jeho zaměstnanců ztratilo 70 až 90 procent svých úspor na důchod bankrotem spřažených důchodových zaměstnaneckých fondů. Globalizace působí. Argentinská finanční krize se vážně prohlubuje. Německo je v těžké recesi. Světová ekonomika slábne a s ní také příliv investic do Česka. Globální recese začíná ovlivňovat ekonomiku Česka. Na každé tisícikoruně uložené v bance na nejčastějším typu účtu klient prodělá dvacet korun. Zapojením do globální ekonomiky diktatury kapitálu psychoterorizmus trhu rychle přichází i do Česka. Dvoumilionovou pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dostala tuzemská pobočka společnosti Adidas. Uvedená společnost, ovládající pětinu tuzemského trhu se sportovní obuví a oblečením, ve smlouvách pod pohrůžkou zastavení dodávek nutila své odběratele k tomu, aby dodržovali ceny doporučené nadnárodní společností Adidas. Pokuta mírná, neboť na dohody mezi výrobcem a odběratelem je pohlíženo mírněji, než na dohody mezi dvěma a více výroby. Právo postfašistického státu je doprovázeno nadržováním pachatelů ekonomické kriminality. Spravedlnost postfašistického státu úspěšně trestá drobné pachatele ekonomické kriminality, nedohledává zcizený majetek a nevrací jej poškozeným. Za prvních devět měsíců letošního roku zločinci rozkradli či poškodili majetek za třicet miliard korun, státní úřady však objevily a zadržely pouze jednu miliardu korun. Loňské výsledky činí "pohřešovaných" 63 miliard korun, z nichž se dohledalo pouhých 249 milionů. Postfašistická justice poplatná postfašistickému zákonodárství se totiž nesnaží vymoci z potrestaných odpovídající náhradu. A zákonodárství se už vůbec nesnaží o prevenci ekonomické kriminality. To ostatně v diktatuře kapitálu není dobře možné. Případů závažné hospodářské kriminality bude přibývat nástupem složitějších kauz. V diktatuře kapitálu zákonitý trend. Stav správního soudnictví je cíleně nedostatečný. Nejvyšší správní soud "existuje" devět let pouze v ústavě. Záměr je jasný, vytvořit psychoteroristické prostředí vhodné pro korupci. Nedat občanstvu šanci odvolat se proti závažným rozhodnutí úřadů a zabránit v účinných prostředcích obrany občanstva proti psychoterorizmu je tajnou kartelovou dohodou postfašistického bratrstva ČSSD & ODS. Občanstvu je především odepřeno právo nechat svou záležitost přezkoumat z hlediska dodržení zákonnosti a metazákonnosti nezávislým soudem. Takový stav je záměrný, protože vytváří podmínky úspěšného a dlouhodobého provozování korupce především ze strany vykonavatelů zastupitelské demokracie. Taková praxe je dále posílena politickou kontrolou veřejnoprávních médií a to přímo poslaneckou sněmovnou. Diktatura kapitálu tak přes korumpovatelné poslance snadno ovládá veřejnoprávní media. K tomu se připojuje i neviditelné legalizované sponzorování poslanců nebo dokonce politických stran. Boj proti multiterorizmu se týká především státního psychoterorizmu. Psychoterorizmus státu na občanech znamená především špatnou správu vybraných daní, špatné investice, zanedbávání výchovy k tvořivosti protože zanedbávání výchovy ke svobodě. Příkladně u Internetu nejde pouze o šíření a výměnu informací, jde především o synergismus informací a lidí, kteří za nimi stojí. Příkladem nepochopení synergismu informací je osud knižního týdeníku Nové knihy, který po jednačtyřiceti letech bankrotuje. Tištěný seznam vydávaných knih je málo, chtělo by to lacinější a přitažlivější elektronickou podobu s návazností na marketink a reklamu. To je ale v státem podporovaném prostředí psychoterorizmu nemožné. Státní psychoterorizmus totiž vytváří vhodné klima pro psychoterorizmus zaměstnavatelský a manažerský. Ten jde tak daleko, že učitelům pelhřimovské základní umělecké školy hrozí, že pokud změní zaměstnavatele, pak nebudou moci rok učit nebo si budou muset nové místo draze vyplatit. Může za to dodatek pracovní smlouvy, který jim předložila ředitelka uvedené školy. Jeho součástí je takzvaná konkurenční doložka. Ta zavazuje, že po případném odchodu ze školy nebudou učitelé oborům (na něž často mají speciální vysokoškolské vzdělání či konzervatoř) celý rok vyučovat jinde. Pokud to poruší, budou muset škole zaplatit smluvní pokutu ve výši sto tisíc korun. Konkurenční doložka se psychoteroristicky používá především v komerční sféře, aby propuštění pracovníci nevynášeli firemní know-how. Cílem takového postupu je upevnit moc manažmentu nad zaměstnanci a zabránit jejich možnému odlivu z dosahu jejich psychoterorizmu. Vhodným prostředkem psychoterorizování občanstva jsou úřady. Způsoby jsou různé. Tak úřady, které mají hlídat ceny elektřiny, plynu či telefonování, svými kroky z posledních týdnů budí podezření, že nejsou nezávislé a že plní politickou objednávku přesně podle postfašistického schématu státu. Zatímco cena plynu bude odlišena podle krajů, u elektřiny tomu tak nebude, protože politici údajně nezávislou cenu elektřiny ovlivňují. Na jihu Čech měla cena elektřiny stoupnou až o 16 procent a to přes existenci Temelína. Jde o další psychoteroristické oddálení spravedlivé nápravy cen. Regulátoři jsou de facto součástí úřední správy a exekutivy se závislostí na státním rozpočtu. Tímto psychoterorizmem budou některé kraje diskriminovány. Tradičně bude diskriminován jih Moravy, její občané budou muset několika stokorunami dotovat v elektrické energii jiné regiony. Typická ukázka postfašistického zásahu státu do kompetencí regionální samosprávy. Specialitou státního psychoterorizmu je lehce se šířit legislativou. Jak? Příkladně sněmovna vytvoří legislativní podmínky pro diskriminaci obchodů. Bezcelní obchody budou v prodlouženém fungování trvat i v roce 2002 a snad i v roce 2003. To představuje obrovské úniky na clech a daních, navíc cestu ilegálního toku zboží a dokonce lidí. Podle doporučení EU měly být duty-free shopy uzavřeny do konce roku 2001. O prodloužení jejich životnosti se v minulosti zasloužili, i přes dvojí odmítnutí Senátem, právě poslanci. Poslanci ODS a KDU-ČSL prosadili v parlamentu prodloužení existence takzvaných duty-free shopů poté, co jejich strany obdržely od jednoho z provozovatelů těchto obchodů s neprocleným a nezdaněným zbožím mnohatisícový finanční příspěvek. V tomto nadržování se už ODS a KDU-ČSL dvakrát v poslanecké sněmovně podařilo přehlasovat vládu a senát. Ve vnitrozemí se neplacení daní trestá, na hranicích se v duty-free shopech hýčká. Nekalá konkurence se ve státě potírá, na okraji státu leckde povoluje. Už i strany chtějí mít jakousi bezdaňovou free zónu. Tak vypadá postfašistické zákonodárství. Postfašizmus a jeho psychoterorizmus nemá konce. Politici ovlivňují spory ve prospěch manažerů. Prezident si prý nechává za státní peníze uklízet v soukromých domech. Soudci prý rozhodují pomalu, a může za to právě a pouze nedostatečná odbornost. Proto by měli podle zákona docházet na Justiční akademii. Má to však háček, protože Justiční akademie bude pod vlivem ministra spravedlnosti a tedy sotva nezávislá a oddělená od výkonné moci. Typická klička postfašizmu k ovlivnění nezávislosti soudců. Soudci jakožto strážci spravedlnosti by měli první z prvních ctít metazákonnost a její první stupeň – ústavu. Pohrdáním metazákonností postfašisté pohrdají ústavou a tak jsou ústavní soudy zavaleny prací. Ústavní soud označil razii policie bez povolené domovní prohlídky za nezákonnou a za porušení základní práv. Domovní svoboda spadá mezi základní lidská práva a průlom do této svobody je přípustný jen vyjímečně. Policie musí vrátit zabavené důkazy, kromě toho důkazy získané takto nezákonným způsobem nemohou být v pozdější fázi trestného řízení použity. Z nezákonnosti vyplývá trestný čin policie. Mezi základní lidská práva patří výchova ke svobodě a policie by k ní coby strážce zákonnosti měla být metazákonností vychovaná v první řadě. K zákonnosti přísluší i metazákonnost, počínající ústavou republiky. Příkaz vyšetřovatele nemůže porušovat základní lidská práva a podobně zákon nemůže porušovat ústavní metazákonnost. Ústavní soud proto zrušil rozhodnutí, kterými nebylo žadatelům vydáno osvědčení pro práci s utajovanými skutečnostmi a nařídil parlamentu současný neústavní zákon o utajovaných skutečnostech přepracovat do konce června 2002. Verdikty jsou průlomové a mohou způsobit lavinu podobných stížností ve všech případech, v nichž není možné překontrolovat rozhodnutí nezávislým soudem a tedy především soudem k metazákonnosti kompetentním. Boj proti postfašizmu a jeho multiterorizmu znamená především boj o metazákonnost a to počínaje ústavností všech zákonů. V přemíře postfašistického porušování metazákonnosti však už i Ústavní soud postihlo šlendriánství. V kauze dálničního obchvatu Plzně se v zdůvodnění verdiktu odvolává na rozhodnutí městského i Nejvyššího soudu, ačkoliv ty se dotyčnou kauzou nikdy nezabývaly. Podobně potvrdil platnost lustračních zákonů, aniž rozšířil jejich platnost na postfašisty všeho druhu. Tím zavedl mezi postfašisty diskriminaci, jedny vystavil lustracím a jiné nikoliv. Porušil tak rovnost před zákonem. Demokracie musí mít právo bránit se proti postfašizmu, a to i preventivně lustračními zákony. Nebezpečí postfašizmu hrozí stále a to nejen od diktatury proletariátu, ale také od diktatury kapitálu. Důsledkem děravých lustračních zákonů jsou případy státní korupce a tunelování. Vždyť lustrační zákony se týkají výkonu funkcí ve státní správě, v armádě, ve veřejnoprávních médiích, ale i podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance. Lustrace má být řešena zákonem o státní službě. Bez toho se postfašistické pohrdání metazákonností nevyhýbá ani justici. Sama justice jde mnohými precedenty na ruku psychoterorizmu, bude muset při svém boji s korupcí přibrzdit a dávat mnohem mírnější tresty než dosud. Vrcholná instituce – Nejvyšší soud – totiž nepovažuje úplatkářství za věc, která by působila zvlášť závažné následky. Na návrh ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše totiž Nejvyšší soud zrušil jako příliš přísné tresty nad policisty, kteří si nechali dát na ruku 500 marek za to, že "neviděli" zfalšované cestovní doklady dvou Jugoslávců. Verdikt je směrodatný pro rozhodování nižších soudů. Padl ve chvíli, kdy EU vytýkala Česku úplatkářství a kdy korupci označila za závažný problém státu. Podle Nejvyššího soudu fakt, že obvinění jednali jako policisté, sama o sobě nezvyšuje společenskou nebezpečnost. V každém případě je to psychoteroristický signál nejen policistům, ale všem občanům. Už to je společensky nebezpečné. Současně s tím korupční skandál ochromil vojenské letectvo. Letadla nesmějí do vzduchu kvůli vadným výškoměrům dodaným na základě zmanipulované soutěži. Poruchové výškoměry mají prý na vině pád několika letadel a smrt jejich pilotů. Přes poukaz na poruchovost výškoměrů je nákupčí vnutil velení vzdušných sil. Do výměny výškoměrů se letectvo pustilo před několika lety, když přecházelo na standardy NATO, aby výšku letounů začalo udávat ve stopách. Nákupčí generálního štábu si ve výběrovém řízení dali podmínku, aby délka výškoměru nepřesahovala 112 milimetrů, ačkoliv většina výrobců se přidržuje standardní velikosti sto čtyřicet milimetrů. Proto se výběrového řízení zúčastnili pouze zasvěcenci. Dva dny před uzávěrkou termínu výběrového řízení se podmínky vrátily na standardní velikost. Soutěž byla ušita na míru předem vytypovaného zájemce, který o změně podmínek věděl. Soutěž sehrála jen roli jakéhosi křoví, které mělo dát výběrové frašce punc legality. Jisté je, že korupce je brzdou ekonomiky, stejně jako špatné daně. Na rozdíl od daní však korupce nevytváří žádné příjmy pro státní rozpočet. Jediným důsledkem korupce je deformace ekonomiky. Pro vznik korupčního prostředí jsou příhodné úřední příležitosti ovlivňovat podnikatelské aktivity, nízké platy úředníků, nízká pravděpodobnost dopadení a nízké tresty a také úřední definitiva omezující výkonnost. Je třeba zavést jasné vymezení korupce a silnou legislativu tak, aby se trestným činem stal již pouhý prokázaný záměr přijmout úplatek. K tomu ovšem musí existovat silná politická vůle nestranně aplikovat protikorupční opatření. To je však nepřekonatelnou překážkou v postfašistické demokracii, kdy zastupitelská demokracie je jejím aktérům svého druhu byznys. Psychoterorizmus se uplatňuje četnými variacemi jako je korupce, lobování, šizení, obelhávání a také klamavá kvalita. Vláda zaštítila v rámci Národní politiky podpory jakosti udělování cen kvality, které jsou přinejmenším sporné. Značku Czech made dostávají výrobky, které v nezávislých testech propadají. Ceny totiž rozdávají soukromé organizace a nositelé ocenění za jejich udělení musí platit nezanedbatelné peníze. Příkladně značka Czech made přijde firmu za dva roky na téměř dvě stě tisíc korun jen na jednom výrobku. Výrobce je zaplatí do rukou Sdružení pro Cenu a jakost. A to si ještě musí firma sama platit odzkoušení svých vzorků v akreditovaných laboratořích a zkušebnách. To znamená, že nakonec za jeden výrobek zaplatí minimálně ještě dalších několik desítek tisíc korun. Diktatura kapitálu působí problém odmítání potenciálních výrobků aspirujících na značku kvality. O mnoho více nepomůže spotřebiteli ani Cena za jakost, která se týká celých podniků. Ty by měly zaručovat kvalitu svého zboží, ale i manažmentu, řízení a jednání se zákazníky. Do celé soutěže o Cenu za jakost se přihlásilo pouze jedenáct firem, z toho pět oceněných. Ještě že takové ocenění nefunguje v politice. V každém případě vláda, poslanecká i senátorská sněmovna, politické strany, mají neskonale daleko do značky i ceny kvality. Pro občana je daleko nejjednodušší podívat se na webové stránky dotyčných firem, z nich čpící postfašizmus vydá za všechny značky a ocenění kvality. Vláda, sama nekvalitní, není schopná nastavit prostředí ctící kvalitu a to především tam, kde má akcionářskou účast v státních podnicích. Typické jsou České dráhy, ty každoročně jakožto státní podnik vykazují ztrátu mezi pěti až šesti miliardami. O jejich hospodaření vypovídá například i způsob vyřazování lokomotiv. Staré a nepotřebné lokomotivy dávají za sto tisíc korun do šrotu i když by je mohly prodat za několikanásobek. To by však byla starost a práce navíc. Podobně zlikvidují raději některé lokální tratě, než aby je prodaly. To ale nejde do nekonečna. České dráhy čeká reforma. Půjde o rozdělení na vláčky a na kolejnice. Vzniknou dvě firmy, jedna bude udržovat dráhy, aby druhá po nich mohla jezdit. Ta první bude rozhodovat o té druhé. První převezme všechny dluhy, druhá od nich bude očištěna než se opět zadluží. Taková reforma má ale sotva smysl, když zůstane zachován starý manažment neschopný nové kvality. Jejich nedostatečná kvalita ohrožuje a to i veřejně. České dráhy mají chybu v řídím systému ovládání závor, policie nečinně přihlíží jeho teroru. Jak probíhá? Spuštěné závory. Železniční přejezd. Zastavíte auto, vlak projede, závory jdou nahoru bez signalizace blížícího se vlaku. Zařadíte jedničku, vjedete na koleje, ale než je stačíte opustit, závora zničehonic opět padá. Jste i s autem chyceni do pasti na kolejích mezi spuštěnými závorami. Nezbývá než utéci nebo prorazit závoru. Kdo je překvapen, zazmatkuje, váhá, pak když se rozhlédne, uvidí v bočním okénku, že se na něj řítí další rozjetý vlak. Takovéto nehody jsou na přejezdu v Babicích na Uherskohradišťsku celkem běžným představením a rituálem. Pěkný případ veřejného ohrožení ze strany Českých drah i policie. Dobrá postfašistická argumentace – vše je podle normy. To zase jen připomíná postfašistickou argumentaci – vše je podle zákona. Je těžké vládnout v prostředí pohrdajícím obecnou kvalitou – metazákonností. Kde pak schází kvalita, nastupuje direktiva. Vláda intervenčně požádala sněmovní mediální komisi Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby dohlédla na spory kolem televizní stanice TV 3 a předešla dalšímu arbitrážnímu řízení státu s investory kolem TV 3. Reakce nedala na sebe dlouho čekat. Opět tu máme jedno televizní temno. Mediální komise poslanecké sněmovny opět v akci. Komerční televize TV 3 přestala vysílat svůj program, na její obrazovce se opět objevil černobílý text, v němž se oznamuje, že k tomuto kroku ji svým rozhodnutím donutila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. V rozhodnutí uvedené rady se říká, že TV 3 vysílá pirátsky a že má televizi vypnout. Česko se opět ocitá v ohrožení, že bude muset čelit mezinárodní soudní arbitráži podobná TV NOVA. Licencovaná část TV 3 vysílá bez účasti servisní části jelikož uvedená rada nepovolila přenos licence na licencovanou část společnosti, podporovanou zahraničním investorem. Uvedená rada se hodlá v postfašizmu angažovat i jinak, začala v tradicích českého patriotizmu regionálně diskriminovat Moravu. Logicky a hlavně ze zákona by měla posuzovat vyváženost programové nabídky v daném regionu. Jedná prý však na základě objednávek manipulována postfašistickou diktaturou kapitálu. Svévolně neprodloužila licenci Rozhlasové stanici Rádio Brno Valc, i když to ukládá zákon, z něhož vyplývá právo na prodloužení licence o dalších osm let. Obrana u Městského soudu v Praze přes urgence není už půl roku nic platná i když podle zákona tak soud má učinit ve lhůtě šedesáti dnů. Ze strany českých patriotů další podobná diskriminace Moravy. Nové licenční řízení na nové lokální kmitočty bude zřejmě vedeno v podobném duchu. Postfašistický předseda i místopředseda Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, pohrdající metazákonností a tím svobodou by měli odstoupit. Totéž lze doporučit i jejím členům. Nejde jen o nekvalitu věcí, ale také lidí. Nekvalita Temelína a boj o jeho kvalitu se nakonec vyústily do precedentu. Česko mezinárodně legalizovalo Temelín souhlasem s bezpečnostními opatřeními, která mají být soudně vymahatelná v rámci dohody o vstupu do EU a to podle pravomoci Evropského soudního dvora. Přičlenění dokumentu o Temelínu ke smlouvě může sotva ztroskotat na odporu některého členského státu. Monopolistické a šlendriánské tendence související s Temelínem se nakonec projeví u spotřebitele. Severomoravská energetika nebude zřejmě moci dovést levnější proud ze Švýcarska. Společnost Česká přenosová, dceřinná firma ČEZ, jí totiž přenos proudu nakoupeného od švýcarské společnosti Entrade ze dvou třetin dohodnutého kontraktu nedovolila. I další firmy se cítí poškozeny monopolistickým rozhodnutím České přenosové společnosti, která silně krátí požadavky na dovoz proudu. Jakoby šlo o jakousi kartelovou dohodu mezi ČEZ, Jihočeskou energetikou a Českou přenosovou. Oprávnění zákazníci si totiž budou moci v příštím roce poprvé zvolit dodavatele proudu na volném trhu a nejen Severomoravskou energetiku. Pohrdání kvalitou není vlastní pouze manažmentu, nevyhýbá se ani zastupitelské demokracii - v diktatuře kapitálu chápanou jako svého druhu byznys. Firmy sponzorující Čtyřkoalici získávají od politiků jejich stran výhodné zakázky. Děje se tak v regionech, kde mají Unie svobody, lidovci a ODA vliv na rozhodování místních zastupitelstev. Sponzoři politických stran, v drtivé většině stavební podniky, se dodatečně dočkají veřejných zakázek. Praxe "přijatý dar=přidělená zakázka" je vlastní i ODS a ČSSD. Veřejnou soutěž lze vždy zmanipulovat. V diktatuře kapitálu by bylo s podivem kdyby tomu bylo jinak. Místopředseda ODS Ivan Langer veřejně přiznává politický sponzoring a ve zvýhodněném přidělování zakázek sponzorům ve výběrovém řízení nevidí problém. Nejde-li rovnou o korupci, pak jistě o střet zájmů. V diktatuře kapitálu ovšem o běžnou záležitost. Dárci na své náklonnosti k politickým stranám netratí, i když jde o veřejné zakázky v regionech. Sponzorské dary se vždy odvíjejí od politické moci sponzorované strany. Nejlepším příkladem toho je ODA. ČSSD půjčky nebo dary nepřizná a když se na ně přijde, zatlouká a přizná nezbytně nutné. V prostředí postfašizmu přiznaný dar ve výroční zprávě politické strany je jen částí toho, co mecenáš ve skutečnosti politikům věnoval a co nebude nikdo nikdy přiznávat. Vždyť o to jde zastupitelské demokracii v režimu diktatury kapitálu. V prostředí všeobecné nekvality lidí je postfašistický manažment pohrdající kvalitou příčinou mnoha bankrotů a to i záměrně cílených plánovaných. Říká se tomu aktivní rezignace plánovaného bankrotu. Tímto paradoxem chce také manažment akciové společnosti Bohemia Crystalexu Trading Nový Bor zlikvidovat nepohodlnou pobočku Moravských skláren ve Strání-Květné s dvousetletou tradicí. Fabrika se totiž nehodí do plánu automatizace provozů, převládá v ní tradiční sklářská výroba. Z pohodlnosti uvedený manažment chce zlikvidovat fabriku, která má odbyt a o její výrobky je zájem. Za posledních deset měsíců vydělala čtyři miliony korun, má nejlepší výsledky za posledních deset let. Než by si postfašistický manažment Crystalexu komplikoval život s prodejem koncepčně neinovovatelné provozovny, tak ji raději zlikviduje. Nynější majitelé získali provozovnu za provozu a za provozu by ji měli prodat, je třeba ohlídat případné vytunelování třeba odvozem a prodejem technologie. Možná je to také snaha o diskriminaci Moravy, provozovna se zřejmě nehodí do označení Bohemia. Ve světě by se měli obchodního styku s takovým manažmentem vyvarovat. Postfašistický manažment nemá na svědomí smrt fabriky, ale i smrt lidí. Trojice havířů, kteří zahynuli v dole Schoelster na Kladensku, mohla žít. Předák se dozvěděl od předchozí směny, že po zemí je vysoká koncentrace metanu. Hned to hlásil revírníkovi, ale ten si výskyt plynu neověřil a poslal horníky sfárat. Diktatura kapitálu pochopitelně obchází bezpečnostní předpisy, to však neznamená že lze manažment omlouvat. Mnoho se ututlá, vždyť kdo se ozve, ten je manažmentem vystaven psychoterorizmu. Bojová linie boje proti terorizmu vskutku prochází každým člověkem, protože také manažmentem. Proti postfašistickým politikům existuje boj volebním bojkotem, proti postfašistickému manažmentu boj spotřebitelským bojkotem. Známe nejen valorizace důchodů, ale také zákonů. Díky inflaci je třeba posunout hranici škody. Hranice trestného činu ve výši 2 000 korun se zvyšuje na 5 000. Je tu stálá snaha valorizovat psychoterorizmus státu. Návrh nové vyhlášky o jednorázovém odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění dostala nový postfašistický obsah. Poškozený se už nebude moci obrátit na soud a žádat o mimořádné zvýšení. Lidé těžce poškození jsou tak poškozeni podruhé. Pojišťovny lobovaly u ministerských úředníků, aby do vyhlášky paragraf o soudním vymáhání nedávaly, ušetří velké sumy na vyplácení odškodného. Máme tu nerovné podmínky lékáren, přetahování pacientů mezi lékárnami, nekalé praktiky výrobců léků, korupce lékařů a lékárníků ze strany dílerů. Psychoterorizmus se co nevidět dotkne každého. Vedle neřešené důchodové reformy hrozí sociální konflikt také v oblasti regulovaných nájmů. Sociální situaci nesou na svých bedrech majitelé domů a nikoliv stát. V bytech s regulovaným nájmem dnes v Česku žije asi třetina populace. Občané si sami na sebe pletou bič, když za své zástupce volí postfašisty vždyť ti nejsou schopni prosperitu nastartovat. Nájemné vzroste v průměru o pět až sedm procent. Nahoru půjdou i ceny dalších služeb, na něž stát dohlíží. Příkladem je železniční a autobusová osobní doprava. Chystá se také zvýšení služeb pošty. Deficit státního rozpočtu se proti říjnovým 35,5 miliardám korun zvýšil na konci listopadu na 59, 9 miliard korun. Letošní hospodaření vlády skončí se schodkem asi ve výši 85 miliard. Občané se nemohou divit, vždyť jimi volebně preferované postfašistické bratrstvo ČSSD & ODS nedovede nastartovat cestu k rostoucí prosperitě. Ukázku stranických poměrů poskytuje olomoucká ODS. Využívání strany k vlastním cílům, pomluvy, anonymy, osobní útoky, likvidace každého, kdo převyšuje. Nelítostné souboje mezi členy hraničí s trestním zákonem. Lidé závislí na politice jsou ochotni udělat cokoliv, jen aby se v ní udrželi. Když se jim někdo nehodí, použijí psychoterorizmu. Politika je považována za zdroj příjmů, protekcí a prestiže. Stranická příslušnost je považována za prostředek osobních zištných cílů. Podobně rozhádaná je i pražská ODS, rozhádaný s ní je už i šéf ODS. Postfašistickým zákoníkům poctivá a kvalitní práce smrdí. Úřady práce musí nabízet i striptérská místa, pokud volná pracovní místa striptérek nabízejí třeba erotické kluby. To se pokrytcům nelíbí. Je to však volné pracovní místo a není v rozporu se zákonem. Jsou horší místa politické prostituce. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákona o zaměstnanosti, aby úřady práce nabízely pouze místa, která jsou v souladu s dobrými mravy. Spíše by ústava měla obsahovat závaznost, aby vykonavatelé zastupitelské demokracie a státní moci splňovali dobré mravy a to z požadavku základních lidských práv. Právě nepochopením základních lidských práv se v Česku se odehrála zase jedna bouře ve sklenici vody. Rakvický farář Protivínský vloni před senátními volbami nechal na vlastní náklady vytisknout letáky s výzvou, aby lidé nevolili komunisty. Předseda břeclavské KSČM Jaromír Špaček na něj podal oznámení policii s podezřením na trestný čin hanobení přesvědčení. Vyšetřovatel Protivínského obvinil, stíhání však bylo na politickou objednávku současně zastaveno i zrušeno. Podle krajského státního zástupce knězovo jednání nebylo ani přestupkem. Podle takového schématu může tedy občan veřejně vyzývat spoluobčany, aby nevolili katolíky či jiné jemu nepřátelské skupiny lidí. S tím lze sotva souhlasit, vnáší to nenávist mezi lidi. Správnější a spravedlivější je nabádat lidi, aby nevolili postfašisty a to bez ohledu na přesvědčení, národ nebo rasu. Při této příležitosti je třeba připomenout, že existuje nejen psychoterorizmus státní, ale také církevní a v němž mistrem je katolická církev. A kněz Protivínský se na něm pouze podílí a vykonává za vrchnost psychoterorizmus, co kdysi mnozí členové KSČ. Je to ubohá loutka a slouha. Kdo chce být spravedlivý musí soudit podle příslušnosti k postfašizmu, jemuž jsou vlastní přemnohé formy terorizmu dnešní globální diktatury kapitálu. Světovou válkou proti terorizmu končí psychoterorizmus státu i církve, končí monopol státu na politiku i monopol církve na náboženství, končí institualizace politiky i náboženství. Globalitou politika i náboženství už nejsou nutně institualizovány, jsou privatizovány a transformovány v metakulturu odpovídající člověku na otázku po smyslu žití. Člověk epochy globality potřebuje smysluplnou orientaci v životě, protože ta mu chybí. Pro psychoteroristický náboj takový smysl staré náboženství poskytnout nemůže, protože by to znamenalo návrat psychoterorizmu ze soukromé do veřejné a politické oblasti. Pasé je doba aliance náboženství a politiky. Náboženství je postupně nahrazováno metakulturou orientující smysluplně každého člověka epochy globality. Nikoliv nějaké globální náboženství, ale globální metakultura stavějící na každé lokální kultuře bude určující pro politiku. Metakulturou nastupuje epocha člověka globality a čtvrtou kulturní vlnou také nová elita a její styl. Dnešní třída "bobos" čili "bourgeois-bohemians" alias buržoazních bohémů přivedla na svět postfašizmus neboli globální svět svévolnosti postavený na diktatuře kapitálu. Smyslem žití této třídy "bobos" se stala technologie a především psychoterorizmus snadno přeměňujícího duchovní v materiální. Toto nové náboženství třetí kulturní vlny znamená bezohledné obracení smyslu žití k úspěchu, blahobytu. V globálním měřítku ovšem znamená katastrofu lidstva. Právě globalitou potřebujeme motivaci neustálého obracení se (religio) k něčemu smysluplnému, svědomitému, životnému, uvědomělému. Vstup do epochy globality vážnou potřebou zachování existence lidstva takovou orientaci či motivaci vyžaduje. Lidstvo globalitou vyžaduje životodárnou motivaci k existenci, k bytí. Protože všechny jednotlivosti vycházejí od metazákonnosti, pak myslivý duch člověka vědomě a svobodně naplňuje své žití poznáváním a uznáváním metazákonnosti coby počátku a cíle. Vědění metazákonnosti ovšem není zprostředkováno racionálně a logicky, ale spíše intuitivně a prožitkově. Pravé religio či metareligio znamená ctění metazákonnosti a jelikož člověk je odkázán na společnost, nemůže být nové religio soukromou záležitostí jednotlivce nýbrž globalitou se musí týkat celého lidstva. Vázanost na bytí pro pravé religio znamená skutek a postoj podmíněné Skutečností coby danosti samotného žití. Metazákonnost má sice absolutní prazáklad, ale prolíná vším jednotlivým a tedy také žitím každého jednotlivce a jeho svobodnou vůlí. Základem nového religio je víra, naděje a láska spočívající na metazákonnosti synergismu. Jim odpovídá pečlivě živený a stále hlouběji zakořeněný prožitek pravdivosti a spravedlnosti. Vzývání nového religio v prvé řadě znamená obětovat svévolnost metazákonnosti. Ke kultu nového religio patří vnitřní a vnější skutečnostní počínání, jehož výslovným nebo hlavním smyslem je uctívání esence žití. Tento nový humanismus chápe metazákonnost jako usebrání či motivaci v zájmu umocnění vlastních tvůrčích sil člověka a lidí. Člověk metazákonností podniká z vlastní svobodné vůle ctěním skutečnostní tvořivosti. Výsledkem je pak také skutečnostní zákonnost zaručující lidstvu stálým pokrokem existenci i v epoše globality. Religio se nedá překládat jako náboženství, spíše jako navracení se k transcendentnímu. Podporovat církev coby institualizaci náboženství znamená podporovat církevní psychoterorizmus. Vždyť zisk a výdělečná činnost církví je používána k plnění cílů jejich činnosti - k psychoterorizmu. Podobně podporovat politické strany coby institualizaci politiky znamená podporovat stranický psychoterorizmus. Politické strany vedené lidmi neschopných nové kulturní vlny nejsou schopní nastartovat prosperitu občanstva. Svou neschopností pochopit souvislosti a potřeby vývoje psychoterorizují občanstvo, které má jedinou šanci – nevolit postfašisty. Před soudem se ocitla kauza za šikanování disidentů, možná že se tam ocitne i šikana občanů ze strany zastupitelů demokracie, počínaje vládou, poslanci a senátory. Důsledek psychoterorizmu je jasný – každou generací stále rostoucí duchovní úpadek. Žáci vystavení psychoterorizmu státem dirigovaných škol mají problém porozumět různým typům textu a pak jej správně interpretovat, nemluvě o schopnosti synergismu textů. Žáci jsou zahlcováni zbytečnými informacemi a přitom se vůbec neučí komunikovat. Vina není na učitelích, je v postfašistickém systému školství. Lidé na pedagogických fakultách nemají chuť ke změnám, učitelé jsou vedeni v duchu postfašizmu. Učitelé jsou pod tlakem postfašistické metodiky ministerstva školství a také pod postfašistickým tlakem rodičů. Základní školství je zkouškami na střední školy psychoterorizováno, a podobně střední školství od vysokých škol a vysoké školy od diktatury kapitálu a trhostroje. Tuzemský postfašizmus nalézá zářné příklady v zahraničí. Australská základní škola po jednom dni stráveném ve škole dala výpověď učitelce, která při vyučování řekla šestiletým dětem, že Santa Claus neexistuje, že dárky jim dávají rodiče. Výstižná ukázka psychoterorizmu škol poplatných diktatuře kapitálu a výchově k trhostroji. Lhát dětem, psychoterorizmus na dětech tvoří základ postfašistické výchovy. U nás zrovna máme období mikulášů a čertů, je to příležitost k jejich demaskování tedy dětem ukázat jak se maskou dělají a za maskou skrývají. A také ukázat jak se nadílka naděluje za okno. V každém případě čert nesmí být prostředkem psychoterorizmu tedy vyvolávání děsu v dětských duších. Doba se mění, místo čerta, komunizmu a kapitalizmu tu máme postfašizmus a jeho multiterorizmus. Úlohu zlého na sebe globalizací bere postfašizmus. Stát na sebe bere podobu postfašizmu strašícího občany nepřebernými způsoby. K tomu však potřebuje v občanech udržovat malou ustrašenou dětskou dušičku. Za tím účelem nechce připustit užití Internetu občanstvem. Každá výmluva na oddálení masového užití Internetu občanstvem je postfašizmu dobrá. Na Internet ve veřejných knihovnách se prý ministerstvu kultury pro příští rok nedostává 65 milionů. Nedostatkové peníze ministerstvo školství raději investuje do postfašistické kontroly studentů u maturit. Pochopitelně, na Internetu by se maturanti i jejich rodiče dozvěděli, že žádná rozvinutá evropská ekonomika tak domyšlenou maturitu nemá ani ji nechystá. Přitom činnost Centra pro reformu maturitní zkoušky bude stát daňové poplatníky kolem 35 milionů korun. Přitom uvedené centrum sídlí v domě, za který by kdejaká solidnější banka dala víc než 30 milionů. Tak by ve vládním rozpočtu rychle vznikla ona požadovaná částka na užitečnou službu veřejných knihoven a to v každé obci. Svou snadnou přístupností se Internet pro mnohé stává stéblem tonoucího. Tak soudem zmrazený spor o licenci Rádia Brno Valc mezi stanicí a Radou pro televizní a rozhlasové vysílání dává vznik nové iniciativě. Návštěvníci webových stránek radiobrno.cz si mohou spustit hned čtyři samostatné kanály – rockový, country, a to ve dvou verzích starých a nových hitů. Přibývají prý další – Valc 5 pro vážnou hudbu a Valc 6 pro dechovou hudbu. Opravdoví příznivci svobody a tedy Internetu mají důvod k další radosti. Internet má pochopitelně nepřátele. Počítače na celém světě ohrožuje nový internetový vir Goner, ten se tváří jako oblíbený spořič obrazovky a dovede se probojovat přes dosud používané antivirové programy. Šíří se jako elektronický dopis, jehož součástí je příloha s názvem Goner.scr. Kliknutím na přílohu se virus aktivuje uzavřením všech běžících programů, vymazání části systémového software a odesláním své kopie na všechny e-mailové adresy nacházející se v počítači.

Metakomentář sebraných příspěvků za 8.12.2001 až 14.12.2001

Dnes už by každý člověk planety měl prostřednictvím masmédií vědět, že se odehrává světová válka proti multiterorizmu a že její frontová linie globalizací prochází každým člověkem. Globální boj proti multiterorizmu se dotýká každého člověka planety a každý boj předpokládá znát úhlavního nepřítele. Světová válka proti terorizmu přešla do nové a závažnější fáze, nabyla nové globální kvality světového boje proti multiterorizmu a to značí, že kromě psychoterorizmu se zbraní hromadného ničení stal také bioterorizmus. Světová válka proti multiterorizmu nabyla novou dimenzi bioterorizmu uskutečňovaného vůči lidstvu neuváženými metazákonnost ignorujícími genovými manipulacemi. Genové manipulace se diktaturou kapitálu stávají zbraní hromadného ničení. Stát USA provedl bioteroristický útok na lidstvo, které má právo bránit se. Centrum bioterorizmu se sice nachází v USA, jde však o světovou síť. S bioterorizmem je pochopitelně globálně spřažen kapitál, společnosti, banky, organizace, které poskytují bioterorizmu prostor a prostředky. Zatím jen stát USA čelí obvinění z trestných činů spiknutí proti lidstvu s cílem provádět bioteroristické útoky, ze spiknutí za účelem genocidy lidstva, z vývoje a použití zbraní hromadného ničení, z multiterorizmu. Diktaturou kapitálu se jedná o globální multiteroristickou koalici strojící ze své podstaty útoky na lidstvo. Netrvalo to ani měsíc a stát USA podnikl na lidstvo další multiteroristický útok. USA oznámily Rusku, že jednostranně vypovídají smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany (ABM), která byla dosud považována ta páteř jaderné bezpečnosti lidstva. Tento krok bude mít za následek nacionalistickou soutěž ve zbrojení a faktické snížení bezpečnosti lidstva. Jak již víme USA a NATO zastávají pravidlo "Jeden za všechny a všichni za jednoho" a odtud vina za ohrožení bezpečnosti lidstva padá také na NATO, EU, OSN a tak dále. Žádná z jaderných mocností nesměla dosud vlastnit plošnou obranu proti raketám, mohly se tak leda navzájem zničit. To nyní padá, USA budou moci zničit koho si umanou, bez rizika že budou samy zničeny. Každý si může v duchu státního terorizmu budovat národní útočný a obranný systém jak ho napadne. Jak se ukazuje, tak tím největším nebezpečím pro USA je ztráta role světového četníka. Jak si tuto roli USA představují ukazují vojenské tribunály, které stojí mimo Ústavu USA, mimi jakoukoli ústavu, mimo mezinárodní právo a lidská práva. Lidská práva jsou pro vojenské tribunály USA pouhým cárem papíru, kdokoliv na planetě může být svévolně obviněn z terorizmu, aniž se odvolá k ústavě nebo soudu. Postfašistická zvůle nabyla globální moci kohokoliv svévolně nařknout z terorizmu a bez soudních cavyků ho popravit. Stát USA tak opět uskutečnil další multiteroristický útok na lidstvo. Podle globálního válečného soudu jakýkoliv tribunál pravomocný k trestu smrti musí mít svými jednotlivými členy kompetenci k metazákonnosti, v opačném případě se jeho činnost považuje za válečný zločin proti lidskosti. Ani jeden vojenský tribunál USA takové právo nemá. Události posledních měsíců stále více ukazují, že právo podle USA má charakter silnějšího. Velké protiteroristické tažení v Afghánistánu končí pro USA fiaskem, žádné velké teroristické ryby. Pro samotný Afghánistán porážka Talibanu cenu má. V Afghánistánu se nyní sice děje převlékání kabátů jako kdekoliv, s nepatrným rozdílem, že tam jde o čepice. Talibanci masově vyměnili tradiční turbany za pakuly. Taliban ovšem porazil spíše sám sebe. Ve vidině zbohatnutí sami Afghánci pořádají hon na Usámu bin Ládina. Žádné velké vítězství, žádní přední teroristé nejsou dopadeni. USA je markantně třeba nějakého úspěchu. Jak se říká, přání otcem myšlenky. Podle listu Washington Post americké výzvědné služby "získaly" videozáznam, který prý poskytuje zatím nejprůkaznější důkaz, že Usáma bin Ládin byl organizačně zapojen do teroristických útoků z 11. září v USA. Videozáznam trvající asi 40 minut zachycuje Usámu bin Ládina jak diskutuje o škodách útoku z 11. září v USA. Panují pochybnosti o pravosti, pak by šlo o typickou ukázka psychoterorizmu z půdy USA a masmédií. V otázce pravosti uvedeného videozáznamu je třeba zachovat co největší obezřetnost. Předně není doloženo jak byla pravost videozáznamu ověřena a zda nejde podvrh. Především zda slova slyšená a odzíraná jsou autentická, dále zda autentické invariantní hlasové spektrum Usámy bin Ládina je shodné s tím na videozáznamu. Dále se v textu uvádí ve velké míře oslovení "my", a není jasné s čím se identifikuje, nevíme zda jde o "my" král, nebo o "my" věřící Alláha, nebo "my" bratry v triku. Konečně z historie kriminalistiky jsou známy případy, kdy se domnělý vrah přihlásí k trestnému činu jen pro slávu. Podle kontextu dřívějších prohlášení Usámy bin Ládina jde asi o podobnou snahu učinit se slavným a zapsat se do dějin kriminalistiky nebo islámu alespoň takto. Až dosud nebyl podán žádný hodnověrný důkaz o organizační účasti Usámy bin Ládina na teroristických útocích v USA z 11. září. Ostražitost je namístě, zvláště když pro Američany jako důkaz účasti Iráku na atentátech v USA stačí drby vlezbrdelistů z Prahy. Vyšlo najevo, že atentátník Atta sice v Praze byl, ale nejednal s iráckým konzulem-agentem, ani nechystal atentát na Svobodnou Evropu u nás. Atta s nikým v Praze nejednal. Kdo jednal, byl zcela jiný Atta z Pákistánu, byť Attovi velmi podobný. Psychoteroristé balamutili nás i celý svět. Kde je záruka, že nás nebalamutí zase? Svět čeká od USA hodnověrný důkaz o pravosti předloženého videozáznamu. Postfašisté se v pýše svévolnosti honosí natolik sebevědomými řečmi, že vlastně nevědí co říkají. Myslí si, že znát a žít lze bez spojitosti se smyslem Skutečnosti. Jejich sebevědomí je založeno na neznalosti Skutečnosti, jejich pýcha stojí na omezenosti chápat synergismem souvislosti. Postfašista uzavřen do sítě svévolně přejímaných představ, myšlenek a návyků je zbaven svobody. Svévolnická posedlost činí postfašistu neschopným samostatného uvažování a schopností synergismem srozumět sobě i světu. Bez srozumění smyslu Skutečnosti není postfašista schopen srozumět smyslu žití vlastního ani cizího. Boj proti postfašistickému multiterorizmu nabývá obsahu, je totiž neustálým bojem o hledání smyslu vlastní konečné existence v souladu se smyslem Skutečnosti. Postfašisté jsou zásadně zbaveni schopnosti neustálého vracení se k smyslu bytí. Ve své své-volnosti se náhodně potácejí od okamžiku k okamžiku, a proto také lhostejně žijí, lhostejně umírají a především lhostejně zabíjejí. Postfašistická výchova k zaslepenosti a bezmyšlenkovitosti je zacílená k tomu, aby v opojení svévolnosti byl člověk všeho schopen a v boji o moc nakonec přijal smrt, zabíjení a masové umírání za samozřejmé. Poskytnuté informace vytvářejí v hlavě postfašistově svůj vlastní chaotický, nesouvislý a bezmyšlenkovitý svět. Informace poskytované postfašizmem kladou důraz na izolovanost, na jevovost, nikoliv na zdůvodňování souvislostí a argumentaci. A jaké informace, takoví jejich konzumenti, a naopak. Vezměme za příklad hru médií, ty se naprosto neptají po smyslu předkládaných informací a informování. Nezařazují činy toho kterého politika do souvislosti a obecnějšího smyslu. Nepídí se po smyslu politiky a způsobech činit ji smysluplnou. Bez souvislostí se pak rodí radikalizmus, fanatická spojenectví a terorizmus. Svět postfašizmu se rozpadá v rozepřích mezi stále větší mírou osobní svobody lidí a stále větší mírou jejich manipulace médiemi, reklamou a penězi. Svět postfašizmu záměrně nechce znát smysl bytí, protože takto nelze důsledně kritizovat stát, vládnoucí omezenost, tupost, zjednodušování a terorizování lidí. Postfašisté nejsou schopní postihnou synergismem souvislosti, jejich školy záměrně nepřipravují pro život. Postfašistické školy jsou metodicky dirigované státními osnovami, nenechávají pedagogům prostor pro výchovu k tvořivosti. Absolventi takové školy pak cíleně neumějí pracovat s textem z každodenního života, neumějí pracovat s informacemi v textu. Bez výchovy k synergismu nevlastní schopnost najít v rozmanitých souvislých i nesouvislých textech to podstatné, informaci si nedovedou v hlavě přebrat, zařadit do kontextu a použít ji tedy interpretovat ji a zaujmout k ní nějaké stanovisko. Takový člověk nevychovaný v duchu základního lidského práva není schopen plnit příležitost ke svobodě. Je to evidentní, vždyť absolventi škol nedokážou v textu nalézt informaci, rozpoznat hlavní myšlenku a najít souvislost s žitím. Postfašistické školy nerozvíjí schopnost člověka aktivně synergismem pracovat s informacemi. Pro postfašizmus, ať diktatury proletariátu nebo kapitálu, je totiž smrtelně nebezpečné, aby si člověk uměl najít informaci a vytvořil si svobodný názor a osvobodil se z otroctví psychoterorizmu. V hlavách postfašistů dominuje mechanické skladiště vědomostí bez schopnosti synergismu informací a vědomostí. Učení v souvislostech synergismem není doménou postfašistů. Návrh nové podoby maturitních zkoušek povede potlačením synergismu zase k psychoterorizmu a nesvobodě. Postfašističtí politici, jimž v hlavách namísto v myšlení v souvislostech straší skladiště vědomostí a informací, nejsou schopní nápravy. Škola státem metodicky dirigovaná naplňuje státním psychoterorizmem trestný čin porušování základního lidského práva. Pedagog se může marně přetrhnout, když ho svírají státem určované osnovy. Na vině v první řadě je stát, vláda, poslanci a senátoři, programy politických stran. Evidentně postfašistické zákonodárství všemožně potlačuje právní vědomí občanů. Cesty psychoterorizmu jsou různé. Tak podle postfašistického zákonodárství budou lidé platit za odpad bez ohledu na množství odpadu, nemotivuje je to k třídění odpadu a vlastně poškozuje životní prostředí. Lidé jsou systematicky cvičeni na zákonodárnou svévoli a psychoterorizmus. Občané však přece mají šanci něco změnit, neboť podle připravovaného volebního zákona budou moci vyloučit z politické hry postfašistické poslance. Bude jim stačit na volebním lístku zakroužkovat antipostfašistu, který tím pádem automaticky v pořadí přeskočí postfašisty. Volit bude možno volit v pátek a v sobotu. Občané i těsně před volbami budou moci agitovat proti postfašistům. Volební obvody kopírují kraje. Aby se strana dostala do parlamentu musí dostat alespoň pět procent hlasů. Strany, které se nedostanou do sněmovny přesto dostanou státní příspěvek pokud získají alespoň 1,5 procenta hlasů, přičemž ten se zvyšuje z devadesáti na sto korun za každý hlas. Protože koalice za každou zúčastněnou stranu musí obdržet pět procent hlasů dojde asi ke změně Čtyřkoalice na Dvoukoalici čímž ji bude ke vstupu do parlamentu stačit pouhých deset procent hlasů. Problém voleb je jinde, není totiž koho volit. Světové vzory postfašizmu nekopírujeme, pěstujeme vlastní. Přes úpornou snahu o postfašizmus zaostáváme za světem. Svět postfašizmu kvapem zrychluje k vykolejení. Skupinoví teroristé zaútočili na indický parlament. Státní teroristé zaútočili na Palestince, z pohledu Izraele už Arafat neexistuje, Izrael nemá tím pádem s kým jednat. V boji proti terorizmu izraelští vojáci dynamitem odpálili hlavní anténu vysílače palestinské televize a rozhlasu v Ramalláhu a objekt izraelské buldozery zcela zdemolovaly. USA k tomu dávají zářné příklady. I psychoteroristé z bank se zviditelňují. Pět německých bank musí do rozpočtu EU zaplatit dohromady stomilionovou pokutu za tajnou dohodu o směnárenských poplatcích, že před nástupem eura nedovolí pokles poplatků za výměnu peněz pod tři procenta směnované sumy. Takové jednání prý bylo ilegální a způsobilo přímou a nenapravitelnou škodu zákazníkům, zasadilo také úder důvěře občanů v euro. Diktaturou kapitálu se bankéři činí. Jedna z nejvýznamnějších světových investičních bank, Credit Suise First Boston, se musí vypořádávat s obviněními, že v jedné ze svých nejvýnosnějších aktivit – uvádění nových akcií firem na burzu – nepostupovala vždy v souladu s předpisy a "přerozdělováním" akcií některé investory zvýhodňovala. Svět vedou postfašisté, svět diktatury kapitálu je na úspěšné cestě k vykolejení postfašizmu. OSN soudí za genocidu národa, po právu by měla být sama souzena za genocidu národů. Francouz je za zradu NATO odsouzen do vězení. Bylo by s podivem kdyby NATO za zradu lidstva nebylo také odsouzeno. USA hodlají ve svém nacionalizmu rozpoutat další světové kolo zbrojení, a to bude zase jen další zrada lidstva. EU zrazuje ideu společné Evropy. Ekonomika zemí OECD stagnuje. Krize v USA je stále hlubší. Japonsko oficiálně potvrdilo recesi. Pokles výroby v Německu je proti očekávání větší. Argentinská vláda ve snaze udržet státní finance učinila zoufalý krok, když zabavila peníze domácích penzijních fondů ve výši 3,5 miliardy dolarů aby těmito penězi platila mzdy ve veřejném sektoru a důchody. Stát zrazuje občany. Manažeři zrazují zaměstnance. Zastupitelská demokracie neslýchaným způsobem zrazuje voliče. Voliči zrazují svá lidská práva. Postfašizmus je, jak jinak, zrada na zradu, u nás nevyjímaje. Vláda zradila občany, pohrdla prosperitou občanstva. Jakožto správce peněz daňových poplatníků chce marnotratně a trestuhodně raději vyhodit dalších minimálně kolem 100 miliard za vojenský materiál a jeho obsluhu, než je investovat do vzdělanosti občanstva. Původní projekt nákupů stíhaček JAS-39 Gripen v hodnotě 50 miliard se rozroste o úroky, za zbraně, za provoz, za modernizaci, za infrastrukturu. I kdyby Česko nakoupilo stíhačku jednu nebo stovku, bude bez ekonomického zázemí slabým spojencem NATO. To už lepší přístup volí Maďarsko, pouze si 14 Gripenů pronajme. Pro armádu je nejvyšší prioritou profesionalizace. Pro stát nejvyšší prioritou investice do vzdělanosti. Hlavní argumenty vlády padají. Obranyschopnost i podporu ekonomiky lze zajistit především vzdělaností. Ekonomická síla státu je dnes ve vzdělanosti a ne v hromadě moderního zařízení rychle nabývajícího cenu šrotu. Pro stát a občanstvo je nejlepším krokem investice do vzdělání, pak budou peníze na leccos. Postup v otázce nákupu moderních stíhaček rovná se sabotáži obranyschopnosti a konkurenceschopnosti. Uvidíme ještě jak rozhodne parlament, který musí schválit dluhopisy minimálně na jakoby nový Temelín. Vláda marnotratně rozhazuje peníze daňových poplatníků. Není se co divit, když jejími členy jsou postfašisté pohrdající metazákonností. Příkladem je třeba státní podpora stavebního spoření. Zatímco za rok 1995 stát na stavební podpoře vyplatil pět miliard korun, letos to bude už 9,3 miliardy a v příštím roce už kolem 11 miliard korun. Chyba se stala už v zákoně, který nepodmínil státní dotace do stavebního spoření stavební cíleností. Proto se spíše než o "stavební spoření" jedná o "státem podporované spoření". Tak velkoryse stát nedotuje ani školství. Aby stát letos mohl splnit závazky plynoucí ze zákona o stavebním spoření, bude si muset půjčit a dále zvýšit zadlužení občanstva. Mimořádný zájem občanů Česka o stavební spoření dosvědčuje počet smluv, již přes čtyři miliony. Na účtu u stavební spořitelny lze totiž ročně rozmnožit vklady o tři až pět procent plus státní podporu až ve výši 4500 korun. Po pěti letech je možné peníze vyzvednout a použít na cokoli. Díky státní podpoře je celkový výnos nad průměrem terminovaných účtů v bankách. Další výhodou je osvobození výnosů od daně a bezpečí uložených peněz. Záporem může být naopak pětiletý cyklus, po tuto dobu totiž není možné obnos vybrat, aniž člověk ztratí veškeré výhody spoření. Tomu, kdo chce jen spořit se vyplatí uložit nejvíce osmnáct tisíc korun ročně, tak totiž získá maximální pětadvacetiprocentní státní podporu, při větších vkladech se už dále nezvyšuje. Zhodnocení investice se tak čistým výnosem pohybuje mezi jedenácti až patnácti procenty ročně. Neslábnoucí oblibě stavebního spoření nahrávají klesající úrokové sazby v bankách, které nezajišťují zhodnocení úspor ani nad úroveň inflace. Výnosy ze stavebního spoření mohou být kvůli státní podpoře až několikanásobně vyšší než výdělky z úroku na spořících účtech v běžných bankách. Velká část klientů tak po ukončení pětiletého spořícího cyklu okamžitě uzavírá nové smlouvy a tak se počet klientů stále kumuluje. Zájem o stavební spoření bude zřejmě akcelerovat pod možným vlivem možného omezení státní podpory. Zastupitelská demokracie infikovaná postfašizmem utlačuje mocí zákonodárnou občany kde se dá. Vinaři nechtějí vinařský fond a přesto jim ho poslanci vnutili. Má sloužit k obnově přestárlých vinic a na jejich rozšíření. Vinaři do něj budou povinně přispívat korunou z každého litru vína a 350 korunami z hektaru vinic. Dnešní výměra vinic se v Česku pohybuje kolem 10 tisíce hektarů, a rozrůst se prý má až na 16 až 18 tisíc hektarů. Stát příští rok do fondu vloží návratnou finanční podporu ve výši 100 milionů korun. Na fungování fondu bude dohlížet dozorčí rada volená Poslaneckou sněmovnou. Fond vytáhne peníze z kapes vinařů a rozdělovat je bude moudřejší a spravedlivější postfašistická rada fondu. Takový fond pochopitelně neexistuje pro obnovu školství. Stát dotuje jako divý. Letos i přes dotaci 7,2 miliardy korun Českým drahám stát doplatí ztrátu z osobní dopravy ve výši 6,2 miliardy korun. Marnost nad marnost, jaký pán, takový krám. A když stát nemůže dotovat rovnou, najde si k tomu nejrůznější cestičky. Dálnici D47 mezi Lipníkem a Ostravou má stát přijít na 49 miliard korun. Původně však vláda schválila tento projekt ve výši čtyřiceti miliard korun. Opomenula uvažovat cenu za půjčení peněz, míru rizika pro investora a přiměřený zisk. Stát v tuto chvíli na výstavbu uvedené dálnice nemá, splácet ji začne každoroční částkou kolem 3,5 miliardy korun zřejmě až v 2007, v tu dobu však pro výstavbu železničních koridorů nemusí mít na splácení vůbec. Stát bude muset také začít splácet obrovský státní dluh, ten se neustále rychle zvyšuje. Není se tomu co divit, když chce peníze daňových poplatníků zase věnovat členům soukromých zkrachovalých kampeliček. Ti naletěli postfašistickému manažmentu a postfašistickému zákonodárství. Občané vůbec by si měli zvyknout, že za důvěru postfašistům by měli zaplatit, platit by však neměli ti, co jsou v tom nevinně. Vláda a parlament už jednou kampeličky odškodnily, když schválily půjčku fondu pojištění vy výši šesti miliard korun, aby zajistil výplaty vkladů dané zákonem do 100 tisíc korun. Nyní by šlo o zvýšení půjčky ze současných šesti na 7,2 miliardy. Každý občan by tak zpětně dotoval členy záložen přispěním částkou 720 korun. Jde o téměř 100 tisíc členů kampeliček, kteří v nich měli 9,6 miliardy korun. Stát však de facto nepůjčil, ale daroval, protože uvedený fond nemá na splácení půjčky státu. Půjde o nevratnou půjčku. Stát dotuje také bankovní zločince a to jednoduše – promlčením trestného činu jejich pomalým řešením. Bývalí úředníci Komerční banky, kteří poskytovali úvěry zkrachovalému H-Systému, porušili podle vyšetřovatele v několika případech zákon. Potrestáni však nebudou, jejich činy jsou totiž promlčeny. Termín, kdy za poskytnutí pochybných úvěrů z let 1993 a 1994 mohl být někdo obviněn, vypršel už před dvěma lety. Potrestání viníků navíc zkomplikovalo to, že vyšetřovatelé se půjčkami začali zabývat pozdě. Případ byl odložen. Policie kvůli promlčení nikoho neobvinila a proto ani nezveřejnila jména úředníků, kteří pochybili. Část z propuštěných pracovníků Komerční banky posléze našla místo v jiných bankách. V éře Internetu to však přestává být neúčinné. Už prezentací na Internetu je možné odhalit příslušnost k postfašizmu. O světě postfašizmu pěkně svědčí případ uzbeckého disidenta. Uzbekistán disidenta považuje za teroristu, Norsko mu poskytlo azyl, Interpol ho hledá jako zločince. Česko ho na základě zatykače Interpolu zatklo, soud na základě politického tlaku ho propustil. Globalizací je postfašizmem nakažen kdekdo. Soudy nedovedou rozřešit více jak tříletou kauzu, zda hotely mají platit autorská práva za každou televizi na pokojích i když tyto prostory nejsou veřejné a jde o privátní osoby, na televizi by se mohly dívat stejně dobře doma. Krajský soud soudí neplatit, naopak Vrchní soud zase platit. Móda se opakuje, i u policie. Někteří policisté používají praktiky svých totalitních kolegů a to tak, že "nepohodlné osoby" odvážejí daleko za město, většinou do polí či lesa. A když jsou vyšetřovatelem obviněni, pak je třeba státní zástupkyně osvobodí. Ne vždy takové vyvezení končí dobře. Pelhřimovští policisté odvezli za město opilého člověka a nechali ho tam v polích bez pomoci. Sedmapadesátiletý muž tam zemřel – jak jinak než na podchlazení. Policisté tak prý učinili na výslovné přání opilého člověka. Opravdu věrohodná argumentace, slovo opilého budiž policistům zákonem. Všeho dočasu, máme se těšit z nápravy. Prý převratná změna ve způsobu vyšetřování začne platit od Nového roku. Jejím smyslem je zrychlit stíhání zločinců a snížit zbytečnou byrokracii. Funkci vyšetřovatele přebere státní zástupce, úřad vyšetřování a kriminální policie se sloučí. Státní zástupce by měl hned od počátku případ řešit v terénu, on bude žádat policisty, aby zajistili případné nové důkazy, na něm bude, zda trestní stíhání zastaví, stejně tak bude případnou žalobu obhajovat i u soudu. Ovšem, ve snaze co nejrychleji získat důkazy bude státní zástupce sdělovat podezřelým obvinění hned na začátku tak, aby soud odposlechy povolil. To může vést k masovému porušování presumpce neviny, stíhání přijde ještě dříve než je sesbíráno dostatek důkazů pro trestní stíhání. S posílením pravomocí státního zástupce vyšetřování poroste i riziko postfašistické svévolnosti, protože ti nejsou lustrováni na vlastnění licence k metazákonnosti. V demokracii státní zástupci, soudci i novináři musí být nezávislými a tuto nezávislost lze zajistit pouze autolustrací na základě vlastnění licence k metazákonnosti. Pouze takto mohou plnit kontrolní funkci moci zákonodárné a výkonné. To se však týká celé struktury demokracie, třebas ministrem spravedlnosti, Českou advokátní komorou, Nejvyšším soudem počínaje a manažerskou (ředitelskou, šéfredaktorskou, redaktorskou, rozhodčí) strukturou veřejnoprávních médií konče. Vlastní podstatou demokracie je právě institut autolustrace založený předně u zastupitelů na vlastnění kompetence k metazákonnosti. Bez toho roste nedůvěra, postfašisté nevěří postfašistům. Řediteli České televize hodlá do pravomocí mluvit Rada ČT, radní chtějí vědět o důvodech a změnách na nejvyšších místech České televize. Rada ČT se pasuje na jakousi správní radu ČT. Radu ČT volila Poslanecká sněmovna. Jde o postfašistický řetězec chráněný imunitou. V postfašizmu není komu věřit. Policie nevěří Hardvarskému průmyslovému holdingu, z obavy před únikem do zahraničí mu zablokovala účet v Reiffeisenbank ve výši miliardy korun a to na základě podezření z podvodu zakladatele harvardských společností. Uvedená suma měla sloužit k výplatě drobných akcionářů, ta však byla ze strany dohlížející Komise pro cenné papíry zakázána. Postfašisté hledají v zákonech skulinky pro podvod, leckdo si zákony vykládá různě. Generální ředitelství cel ČR si turistického průvodce coby knihu plete s reklamní tiskovinou. Zatím pouze jedním směrem, doufejme. Nejde o slovíčka. Na reklamní tiskoviny se vztahuje dvaadvacetiprocentní DPH, na knihy pět procent. Peníze tlačí každého. Vláda spěchá s privatizací hlava nehlava, protože potřebuje peníze, jde o výnos kolem 400 miliard. Postfašistické metody předvedl premiér, když ČNB nabídl výměnný obchod. Když ČNB sníží úrokové sazby, vláda ji za to pomůže bojovat se silnou korunou tím, že stopadesátimiliardovým výnosem z privatizace umoří část státního dluhu. Doslova panika vypukla mezi drobnými akcionáři, kteří si uvědomili, že jejich akcie se koncem příštího týdne stahují z trhu a jejich prodej poté bude možný jen s mimořádným štěstím. Žádný hlouček, ale pořádný dav. Akcie, které neuniknou vyřazení z trhu vlastní zhruba jeden milion drobných akcionářů. Diktatura kapitálu skrytě a nečekaně působí. Mnohamilionová pohledávka ODA bude věřitelem prodána podnikateli, který netají svůj záměr dluhující politickou stranu zlikvidovat. Pěkná ukázka jak postfašistická diktatura kapitálu ovládá politickou scénu. Převážně detektivní agentury z východních Čech si najímají nájemné vyděrače, což je byznys sypoucí až sto tisíc za akci. Nejdřív vyhrožování, pak poškození majetku a nakonec snaha o likvidaci samotných věřitelů či jejich rodinných příslušníků. Pro diktaturu kapitálu psychoteroristický zločin vydírání není ničím novým pod sluncem. Stát jde příkladem v pokrytectví, chce zrušit půjčky na dosud nezkolaudované domy stavěné za zničené povodněmi a přitom toleruje nezkolaudované stavby sloužící dokonce veřejné dopravě. Promlčuje velké zločiny, a krutě trestá pitomosti. Inu jak se říká, pod svícnem největší tma a pod tím největším také největší. Jak je to možné? Většina postfašistů z řad politiků se rekrutuje právě z vysokých škol. Prvním vodítkem ohodnocení postfašisty je původ titulu, protože zvláště vysoké školy tuhým racionalizmem k postfašizmu vychovávají. Na vysokou školu jsou obvykle nabaleny další tituly jako případně MBA (Master of Business Administration), jehož nositelé svůj psychoterorizmus dobře uplatní ve vrcholovém manažmentu. Školy ve svém tuhém racionalizmu indukují postfašizmus končící až u svévolnického iracionalizmu. Nelze se pak divit, když Univerzita Karlovy poskytuje útočiště pro psychoterorizmus Katolické teologické fakulty a když rektor usiluje, aby uvedená fakulta ztratila práva vysoké školy. Neudivuje, když žáci druhého školského stupně vzývají satana, a když zděšení pedagogové na ně povolají "vymítače ďábla" alias teologa a pracovníka bohnické psychiatrické léčebny. Vždyť satanizmus je pouze jednou z indukcí v početném psychoterorizmu církví. Církev není žádným izolovaným ostrůvkem ve světě postfašizmu, naopak svými věřícími se na něm aktivně podílí. Nelze se divit, že nový zákon o církvích požaduje podřídit církevní charity a diakonie státnímu postfašizmu. Uvažovat o svobodném rozhodování církve v zřízení své charity a diakonie je ve světě státního psychoterorizmu pofiderní. Jde o to, aby zařízení církví bylo v platných právních směrnicích bráno jako každá jiná právnická osoba vystavitelná soudnímu sporu a trestnímu postihu. Zřizování charit a diakonií coby právnických osob zákon nijak neomezuje. Církev by nechtěla mít své zařízení svázané institutem právnické osoby, spoléhá ve změně zákona na Ústavní soud, ten však nemá žádný důvod k verdiktu porušení náboženské svobody, vždyť charity a diakonie se jakožto právnické osoby mohou těšit ze svobody slova i podnikání a pokud chtějí existovat coby neprávnické osoby mají možnost neregistrovaného sdružení. V světové válce proti multiterorizmu pominout psychoterorizmus církve s jejími charitami a diakoniemi nelze. Některá biskupství provádí psychoterorizmus v kostelích, kontrolují zda se tam hraje podle dogmatu. A nejde jen o církve, ale také o sekty u nichž je psychoterorizmus přímo okatý. Běžný psychoterorizmus však tak viditelný není a tak si ho mnoho lidí nepřipouští i když působí stres, ten je obrannou reakcí, kdy se pod vlivem psychické zátěže zvýší tep, stoupne hladina adrenalinu v krvi, rozbuší se srdce. Když jsou lidé vystavení systematicky opakovanému stresu naruší to jejich zdraví. Muži jsou citlivější něž ženy. Pod vlivem stresu se také mění okolnosti početí což populaci umožňuje reagovat na události. Všudypřítomný psychoterorizmus působí stres a depresi snižující kvalitu soukromého a profesionálního života. Dlouhodobý stres způsobuje zdravotní problémy, především srdeční a cévní nemoci, astma, alergie, rakovinu, cukrovku a žaludeční vředy. Stres patří vedle kouření, vysokého krevního tlaku a poruch tikového metabolizmu k základním faktorům, jež výrazně přispívají ke kornatění srdečních tepen neboli ischemické chorobě srdeční. Dá se říci, že systematický psychoterorizmus je působením stresu masovým zabijákem. Pozitivní stres je užitečný, ale jako vše se přemírou mění v opak. Ochrana před stresem spočívá v radostivosti, jejíž základ pramení z duchovní oblasti skrze činy plodící radost. Přichází čas vánoční a tudíž pro mnohé další zdroj psychoterorizmu a tím i stresu. Při vstupu do údobí vánoc je třeba připomínat, že nejlepším způsobem proti stresu je životní pohoda, radost ze souladného žití. Radost z pohody domova je v prvé řadě podmíněna moudrým životním partnerem a samozřejmě také vybavením domova, aranžmá dekorací - k čemuž přirozeně patří květiny, ovoce i víno. Základní barvou různých vánočních aranžmá je červená ve všech odstínech – od jasných až po temné vínové. Zvláště vděčné jsou teplé, sametové tóny. Klasikou vánočního stolu se pomalu stává květina zvaná vánoční hvězdou a to v různých odstínech a tvarech. Ke svému životu potřebuje pokojovou teplotu do dvaceti stupňů Celsia a světlé místo, ne však přímé sluneční světlo. Neprospívá ji přímé sousedství s topením. Zalévat se má vlažnou, odstátou vodou, aby zemina byla pouze mírně vlhká. Vzduch nemá být suchý, prospívá ji rosení nebo miska s keramzitem či oblázky, naplněná vodou a postavená do ní tak, aby voda do květináče nevzlínala a nepřemokřila půdu. Odpařováním vznikne kolem rostliny příznivé mikroklima. Aby znovu vykvetla příští vánoce měla by být po dva měsíce v roce po polovinu dne v naprosté tmě. Marnost nad marnost, vše chce své a člověk tím více oč je psychikou složitější. K domovu patří také vůně a o vánocích reprezentovaná zvláště vanilkovou esencí. A žádný shon, tedy vaření, uklízení a nakupování, což znamená nenechat nic na poslední chvíli a raději se vzdát představy svátků za každou cenu. K pohodě samozřejmě patří dobré jídlo, vždyť jak se říká láska prochází žaludkem. Stále platí, že málo je mnohdy víc. O vánocích se z komor a sklepů přinášejí nejen ozdoby a jiné slavnostní doplňky, ale i produkty z letošní sklizně. Na konci roku přichází doba konzumace usušených plodů. Sušení totiž patří k nejstarším způsobům konzervace ovoce. Je ale třeba být opatrný, kupované sušené plody je třeba přelít horkou vodou a zbavit je případných konzervačních látek. Dále je třeba vyhnout se konzumaci plodů napadených plísní produkujících aflatoxin. Aflatoxiny patří mezi velmi záludné plísňové jedy, protože je lze jen velmi těžko odhalit. Opakovaný příjem může mít i v poměrně nízkých dávkách pozdější závažné následky na zdraví. U nás musí dovozce vydat před uvedením na trh tak zvané písemné prohlášení o shodě a jako podklad pro jeho vystavení slouží výsledky rozborů právě na obsah aflatoxinů. To je však problém, protože aflatoxin se vyskytuje v hnízdech. V pořádku mohou být celé pytle až na několik hnízd napadených plísní. V takových hnízdech je dávka aflatoxinů třeba až 450 krát vyšší než povolená míra. Nejde jen o fíky, ale také o ořechy. Před konzumací je třeba sušené plody vizuálně a pachově zkontrolovat a při jakékoliv podezřelé chuti zvláště plísňové je okamžitě vyplivnout. O vánocích se konzumuje nejen co před časem sklizeň dala. Je to spodivem, ale i v prosinci se také sklízí a to takzvané ledové víno, které si musí počkat až přijdou třeskuté mrazy. Ty s sebou totiž přinášejí i možnost sbírat zmrzlé hrozny, jejichž kuličky musejí při trhání chrastit jako kamínky. Rtuť na teploměru při jejich sběru musí sestoupit minimálně na osm stupňů pod nulu a proto se začíná se sklizní již v noci. Proti normálním hroznům mají ledové hrozny dvojnásobnou cukernatost. To přináší své problémy měření, stupnice obyčejného moštoměru nestačí a proto se čistá šťáva musí ředit. S ledovým vínem je spousta práce navíc, především se musí hlídat. Ledové víno se také čistí a zraje podstatně déle, než je tomu u běžných vín. Náročnost jeho výroby se promítne i do ceny. Ledové víno z letošní sklizně bude k dispozici ve třetím čtvrtletí příštího roku a láhev o obsahu 0,395 litru přijde asi na pět set korun. Hodí se ke sladkým dezertům, kvůli jeho velmi sladké chuti se ho nevypije mnoho. Pro někoho mrazy jsou podmínky ke sklizni, pro jiné začátek trampot. Postfašizmus diktatury kapitálu se projevuje, s příchodem mrazů mnohde rostou potíže s vytápěním, postfašistické zákony nemohou zasáhnout proti vlastnímu nevytápění i když jde o vědomé akce s následkem poškození zdraví. Globalizací postfašizmus proniká všude, to však neznamená rezignovat. Občan může proti nešvarům postfašizmu bojovat mnohými způsoby, jednou z cest jsou obranná zájmová sdružení virtuálně realizovaná právě Internetem. Vždyť podobné problémy mají občané bez ohledu na bydliště. V dnešním světě globální komunikace Internetu přesto i u nás žijí lidé na samotách daleko od cest, hospod a obchodů a v zimě dokonce odříznuti od lidí a civilizace. V nouzi nejvyšší jim pomůže alespoň nouzové zapnutí mobilního telefonu. Mnoho lidí však i uprostřed a vedle komunikující civilizace žije osamoceně po celý rok. I takovým už pomůže Internet a občanské sdružení. Díky Internetu mají brněnští bezdomovci virtuální domov. Sdružení vydávající časopis Nový prostor umožňuje brněnským bezdomovcům pracovat na počítači. Bezdomovci zde mohou na webové stránce Istreet.cz sepsat svůj příběh a pomocí emailových adres na serveru novyprostor.com komunikovat se světem a třeba hledat i práci nebo poskytovat služby. Internet je stále více součástí žití a to i bezdomovců. Internet má však také mnoho nepřátel. V důsledku bezpečnostní díry v Microsoft Internet Exploreru a spřaženě s Microsoft Outlook Expres se na Internetu šíří počítačové viry. Počítačová epidemie začala v říjnu viry W32/Klez a Elknerem. V polovině listopadu to byl virus I-Worm/Aliz. Na konci listopadu BadTrans.B. Na začátku prosince virus Goner, a v zápětí po něm virus I-Worm.Updater. V Česku prý bylo napadeno až 40 procent počítačů. Internet je napadán nejen viry. Na internetový server senátu zaútočil hacker C.E.C.H. a s odůvodněním neschopnosti správce senátního serveru pozměnil webovou stránku senat.cz. Mnohdy Internetu nepřeje sama diktatura kapitálu. První internetový kiosek si musel na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze odvézt z Pražského hradu Český Telecom. Takzvaná internetovská budka nevydržela na místě ani dva měsíce. Český Telecom ji musel odstranit kvůli stížnosti konkurenční firmy Český Internet, podle které Český Telecom buduje bez jejího souhlasu terminály chráněné užitým vzorem. Obě firmy vznikly rozdělením původně společné firmy. Český Telecom se snaží právní spory vyřešit a v budování internetových kiosků pokračovat.

…

Cestu k metatextům metastudiem metagramotným Moravanům nabízí Moravská metauniversita prostřednictvím svého internetovského zastoupení na zprostředkující adrese:

metainfo@volny.cz Ţ se záhlavím /3XM-SBRK/ v elpoště